Jan Farský: Vládu bude nejspíš sestavovat Hašek s ANO. Přeju mu to

Poslancem se stal starosta Semil tak trochu omylem, lidé ho minule vykroužkovali ze zadního místa kandidátní listiny. Jan Farský se pak ve Sněmovně stal jedním z nejaktivnějších poslanců: vzal si za své zákony, které mířily ke zmírnění korupčních možností v zemi.

Při minulých volbách jste byl vykroužkován ze zadního místa, poslancem jste se tedy stal dost nečekaně. Šlo to dohromady s funkcí starosty v Semilech?
No, moc ne. Manažersky město uřídíte, to ano, ale starosta by měl s lidmi ve městě dýchat stejný vzduch, sdílet s nimi tu atmosféru. Když to tak není, hrozně špatně se vychytávají místní nálady. Unavený jsem jak já, tak – myslím - i lidé ze mě. Proto už příští rok v Semilech kandidovat nebudu, a to ani v případě, že mne teď voliči nevyslali do sněmovny -pro mě není starostování záložní funkcí.

Ve sněmovně jste byl jedním z nejviditelnějších poslanců, měl jste smělé vize směřující ke zprůhlednění správy země. Vyšlo to?
Podařilo se prosadit zákon o veřejných zakázkách, i když se to teď ještě na poslední chvíli snaží přechodná vláda přes senát nějak změnit; na tom jsem se osobně podílel. Je dobře, že se podařilo zdanit hazard. To samo omezování hazardu bylo komplikované a s velkými škobrtanci, pro mě to byla velká politická škola, ale stoprocentně se povedlo, že je hazard zdaněn a že nemůžou hazardní společnosti samy rozdělovat peníze. Tím vládly ročně nějakými 3,5 miliardami a rozdělovaly je podle vlastního uvážení, taky na uplácení politiků. To už není možné.

Zákon o povinném zveřejňování všech smluv, při nichž nějak figuruje stát, se vám naopak prosadit nepodařilo. Myšlenku nikdo nezpochybnil, přesto to dlouhou dobu leželo v ústavně-právním výboru, až se to nestihlo. Nač zákon narážel?
Nechuť k registru smluv se projevila zdržováním. To se dělá tak, že se říká: My chceme ještě analýzu ministerstva financí. Pak se řekne: My chceme ještě analýzu ministerstva vnitra, a pak řeknou - No ještě je třeba k tomu tématu uspořádat seminář. Takže se to projednání asi čtyřikrát nebo pětkrát přerušovalo, což nebylo nic jiného než záměrné oddalování.

Kdo konkrétně ten zákon zdržoval?
To je jednoduché, Aleš Rádl z ODS, ten stál proti, a ve finále se k němu přidali i zástupci ČSSD. Ti sice říkali, jak jsou pro, ale když se hlasovalo o každém odložení, tak zástupci ODS ve spolupráci s ČSSD a s KSČM to vždycky odsunuli.

Co jste v takovém případě dělal? Chodil za kolegy jednotlivě a vysvětloval, nebo šel vyjednávat za předsedy poslaneckých klubů, nebo rovnou za šéfem strany, která to brzdí?
Na začátku chodím za garanty, každý klub má ke každému zákona svého člověka. Ten člověk buď řekne - Bude to v pohodě, nebo mi řekne – Hele to je velký, to se musíš domluvit s předsedou. No, takže jsem šel i za předsedou klubu sociálních demokratů a pak i za předsedou ČSSD a s těmi jsem to probral.

A proč jste nešel i za ODS, která zdržovala, byl to přece koaliční partner.
Přesvědčoval jsem ty, které bylo smysluplné přesvědčovat. Věděl jsem, že Marek Benda coby předseda klubu ODS to nepodpoří. Bylo jasné, že této velké straně, která má svou historii financování, se to nelíbí - a zároveň jsem doufal, že opozice to s chutí podpoří, aby vládě ukázali, co všechno dokážou. To byla taková taktika.

A co říkal Bohuslav Sobotka, když jste za ním přišel?
Bohuslav Sobotka, který teď podepsal Rekonstrukci státu, mi tehdy řekl, že má dvě podmínky, aby to prošlo. A to, že to nebude svázáno s účinností…

Nerozumím.
V tom navrhovaném zákoně je, že smlouva, která není zveřejněná, tak jako by neexistovala. Takže přijetím podmínky ČSSD by zveřejnění smluv bylo nevymahatelné. A druhá podmínka, že se to nebude vztahovat na firmy vlastněné státem, obcemi, kraji a tak dál (přes ty se krade nejlépe – pozn. red.). Tak jsem mu řekl, že by z toho byl jen administrativní paskvil, který já podporovat nebudu, a že na tenhle kompromis nepřistoupím, protože jde proti podstatě návrhu. A on se jen smál. Věděl, že bez jejich hlasů to nepůjde.

Tak co jste dělal pak?
S Rekonstrukcí státu jsme připravovali takový mediální a občansko-spolkový nátlak, aby pak pro poslance nebylo jednoduché zákon odmítnout. Vznikala taková ta počítadla, co byla u sněmovny, kdo je pro a kdo ne, a finální tlak se chystal na září. Do toho přišel pád vlády a sněmovny.

Ale bez hlasů ODS a ČSSD by to stejně neprošlo.
Myslím, že v určité fázi už by si nemohli dovolit stát proti. To by neustáli. Jedna věc je říci Ne mně, když s nimi jednám, ale mnohem těžší je říkat Ne veřejně ve chvíli, kdy se rozpoutá nátlaková kampaň. Což jsem byl připraven udělat.

Proč jste nešel třeba za Miroslavem Kalouskem nebo Karlem Schwarzenbergem, aby promluvili o zákonu s předsedou koaliční ODS? V takových chvílích se nenasazují vyšší šarže?
To nebyl koaliční návrh, nebylo to v koaliční smlouvě. Když jsem návrh podával, nechal jsem podepsat z každé strany někoho, neřešil jsem koaliční – opoziční. Prostě jsem sháněl 101 hlasů. A je mi jedno kde.

Představovala jsem si, že koaliční strany k sobě mají blíž, takže se jim třeba lépe vysvětluje potřeba přijmout nový zákon – a že může pomoct vedení stran.
Shánění hlasů jsem bral jako svoji práci, to je asi zvyk ze starostování, že se za nikoho neschovávám; když něco chci prosadit, jdu do toho po hlavě. Až když vidím, že síly nestačí, zapojím někoho dalšího. Ve fázi, kdy bych dopočítával hlasy a viděl, že mi nějaké chybí, tak to možná takhle udělám. Mirek Kalousek tomu pomohl už tím, že na portálu veřejné správy registr smluv spustil, takže ten už existuje a funguje, jen ho zatím plní pouze ti, co se k tomu rozhodli dobrovolně – třeba Liberecký kraj. To byla od Miroslava Kalouska výrazná pomoc, protože teď už nikdo nemůže říkat, že to bude stát stamiliony a oddalovat to tímhle argumentem. Zároveň už tam něco začalo zveřejňovat i ministerstvo financí, systém se mohl začít zkoušet.

Může ve Sněmovně jedinec - nebo řekněme několik jedinců  - uspět v mase, strhnout ji argumenty?
Určitě ano. Ona se ta Sněmovna démonizuje, řekl bych, že většina lidí tam je slušných a rozumných, jen se o nich nedočtete, protože to nikoho nezajímá. Dojem národa vyplývá z interpelací, které jsou hodně malou částí poslanecké práce, a z vystoupení na plénu, kde se už máloco ovlivní - protože práce byla odvedena předtím ve výborech a komisích a při jednání v klubech. No a koho objevíte večer ve zprávách? Toho, kdo přednesl dvacetiminutový referát o podstatě návrhu, nebo toho, kdo tam řekl jednu větu s peprným slovem a zaútočil na někoho z opozice? Samozřejmě toho druhého. Obrázek, který se o sněmovně vytváří, je o mnoho horší než skutečnost.

To je sice pravda, ale například vy nepoužíváte peprná slova a ve zprávách se objevujete. Nestačí být aktivní?
To ano, ale mně třeba hrozně pomáhal Josef Cogan, náš poslanec a bývalý starosta Nové Paky, a o tom se moc neví. Je to advokát, výborný ústavní právník, má obrovský přehled a stál za prací, která je jako by moje - řekl mi ale, že ho nebaví ta mediální stránka kolem. Bez něj bych ale neměl šanci nic dělat. Stanislav Polčák, další. Neznám pracovitějšího poslance, ten to měl tak načtené, tak promyšlené, že na cokoliv se ho člověk zeptal, věděl, oč se jedná. Je to samozřejmě vzorek společnosti, takže ve Sněmovně najdete lidi od syčáka po slušného, od chytrého po blbce, ale není to tak zlé, jak to může vypadat.

Kdybyste měl pochválit i kolegy z jiných stran, kdo by to byl?
Viktor Paggio, neskutečně pracovitý člověk ze strany Lidem, předtím Věcí veřejných, škoda, že ve sněmovně nebude. Udělal kus práce, dělal zákon o veřejných zakázkách, dělal insolvence. Velmi pracovitá byla Ivana Weberová z ODS, je docela neviditelná, ale ve finále odváděla velkou práci. Z ODS i Michal Doktor, byť byl často v rozporu s mými názory, měl to v hlavě srovnané a používal selský rozum, chápal smysl věcí. Proto nechápu jeho angažmá za stranu Hlavu vzhůru, to moc nekoresponduje s tím, jak ho znám. A ze sociální demokracie je to určitě Jan Hamáček, sečtělý člověk s mezinárodním přehledem, nad věcí, slušný, pracovitý a rozumný člověk. Ještě nedávno bych jmenoval z ČSSD i Jeronýma Tejce, ale hrozně mě zklamal právě u registru smluv. Nejdříve jsme se dohodli, pak byl jedním z těch hrobařů, kteří to zdržovali.

Vidíte se spíš v opoziční, nebo koaliční lavici?
Spíš v opoziční. Moc není na výběr. ČSSD do toho možná úplně nebude chtít jít s KSČM, tak přiberou ANO. Do toho my nepůjdeme, s Babišem nebo komunisty bychom do koalice nešli. Ve finále to stejně nejspíš bude sestavovat místo Sobotky Michal Hašek. A to mu přeju. Ať si s hnutím ANO zkusí to, co jsme zažívali s Věcmi veřejnými. Bohužel to bude znamenat pro Česko průšvih a přešlapování - a ve finále nejspíš předčasné volby.

A můžete v opozici rozdělanou práci dokončit, není to trochu marná role?
Není. Opozice má stěžejní poslání, silná opozice je dost zásadní věc, abychom pokračovali v demokratickém vývoji. A ty smlouvy – vždyť je podporují všechny strany, jak už víme. A já budu v případě zvolení s chutí dohlížet na to, aby prošel skutečný registr smluv, a ne jen něco, co bude mít takovou nálepku.