0:00
0:00
Agenda7. 1. 20095 minut

Církevní restituce u ledu

Majetkové vyrovnání se 17 církvemi je stále v nedohlednu. Zákon je „zaparkován“ ve sněmovně.

Astronaut
Autor: ČTK

Na tomto místě redakce Respektu.cz před rokem psala o chystaném zákoně, který měl vyřešit narovnání vztahů mezi státem a církvemi. Rok starý titulek Dohodnutá dohoda v nedohlednu stále platí. A jak před rokem varoval redaktor Respektu Petr Třešňák jednání „vyvolává obavu, aby odškodnění církví znovu nenarazilo na populistickou neochotu politiků a nevyšumělo do ztracena“.

↓ INZERCE

Přesně před rokem mezi vánočními svátky a Novým rokem totiž ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) oznámil, že se stát dohodl s církvemi na majetkovém vypořádání. Kromě majetku stát církvím vyplatí 83 miliard korun, které se budou splácet po 60 let. Mnozí poslanci s částkou nesouhlasili a jejich námitky stále trvají. Nejhlasitějším kritikem restitucí církví se v polovině roku stal poslanec ODS Vlastimil Tlustý, který požadoval vysvětlení, jak se ke konečné sumě došlo. Navíc mu vadí, že by církve měly být odškodněny jiným způsobem, než probíhaly restituce u ostatních.

Parkování ve sněmovně

Zákon je tedy ve sněmovně „zaparkován“ v prvním čtením. Nyní jej posuzuje sněmovní komise, která má některé výtky poslanců zpracovat a doplnit informace od církví. Činnost Dočasné komise pro řešení majetkových otázek mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi, jak se komise oficiálně jmenuje, byla prodloužena do března. Jak řekl její člen a bývalý ministr kultury Vítězslav Jandák (ČSSD) panuje sice během jednání komise „dělná atmosféra“, opozice však podle něj neměla možnost zapracovat do zákona své návrhy. „Dostáváme stovky, tisíce stran a porovnávají se materiály, které dostáváme od církví a které si necháváme vypracovat nezávisle na nich,“ řekl v rozhovoru pro Respekt.cz Jandák.

Komise si nechala vypracovat analýzu Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické, která má doporučit nejvýhodnější formu splácení pro stát. Čeká se rovněž na upřesnění hodnoty majetku, který se má církvím vracet. Nezávislý posudek za dva miliony korun má vypracovat auditorská firma Ernst&Young. Podle ministerstva kultury stát dluží církvím za padesát let komunistické diktatury 168,6 miliard korun. „Z tohoto pohledu se tedy původně navrhovaná částka 83 miliard za nevydaný majetek jeví jako skutečně rozumný a pro stát výhodný kompromis,“ tvrdí ministerstvo ve své tiskové zprávě.

Postavení církví ve společnosti

Podle Jandáka však chybí jasná koncepce, jak to bude vypadat s církvemi do budoucna, jaké bude jejich postavení ve společnosti. „Nejsem pro úplnou odluku církví od státu. Jsem pro nadaci, do které by přispívaly různé subjekty a aktuálně se financovaly věci, které nesnesou odkladu,“ vysvětlil poslanec ČSSD.

Podle mluvčí České biskupské konference Ireny Sargánkové je však filosofie zákona, kterou jednomyslně vláda schválila, jasná. „Provést finanční nezávislost církví, která jim byla v roce 1949 odepřena komunistickým režimem,“ sdělila Respektu.cz. Podle ní přínosem zákona bude to, že církve začnou být autonomní. Nyní se vede podle ní diskuse o míře toho, co má stát církvím vrátit.

Ministerstvo zdůrazňuje, že se bude vracet pouze majetek, který je v rukou státu, nikoliv krajů a obcí. Ten by měl být bezplatně převeden na tyto subjekty. „Schválení návrhu by bylo obrovským skokem vpřed. Otevřelo by cestu další obnově regionů, investicím z evropských prostředků,“ uvedl ministr Václav Jehlička.

Dobrá práce

Mluvčí ministerstva Jan Cieslar tvrdí, že ministerstvo i vláda odvedly dobrou práci, když se poprvé v historii dokázaly dohodnout na kompromisu se 17 církevními subjekty. „Předpokládám, že audit od firmy Ernst&Young nebude dříve než v dubnu,“ odpověděl Cieslar na dotaz redakce Respekt.cz, kdy bude možné práci dočasné komise ukončit. Zdůraznil, že žádná čísla, která ministerstvo předložilo, nebyly dosud během práce komise zpochybněny.

V současné době zákon vězí stále v prvním čtení a nebyl ani přikázán na projednání sněmovním výborům. „Pokud to není ve výborech, nemohou být zapracovány ani připomínky,“ vysvětlil Cieslar a dodal, že nářky opozice mu připomínají „logiku kruhu“.

Církve jsou zvyklé čekat

A jaký je názor katolické církve na prodlužování jednání? „Církve čekaly dvacet let, tak to nyní už musí nějak doběhnout. Církve čekají, tak jak to činily vždy,“ se stoickým klidem konstatovala Sargánková. Kardinál Miroslav Vlk na TV Prima v neděli prohlásil, že je ostudou českého státu, že ani dvacet let po pádu komunistického režimu není vztah mezi církvemi a státem vyřešen. Zdůraznil, že společnost a média se nezaměřují na příčinu, tedy na napravení bezpráví způsobené komunistickým režimem, ale stále na požadovaný majetek, případně finanční odškodnění.

Podle Jandáka se zablokovaný majetek obcí měl řešit již v roce 1993. Podle něj je třeba vést celonárodní diskusi, jaký je vůbec smysl a poslání církví v moderní společnosti. „Zákon má napravit průsery za 50 let, možná i za problémy, které způsobil Masaryk jeho vztahem k církvím již za první republiky,“ domnívá se Jandák.

Předseda komise a místopředseda sněmovny Jan Kasal (KDU-ČSL) je přesvědčen, že se shoda vyrovnání se s církvemi musí vést napříč politickými stranami, aby příští vláda dohodu nezrušila.

Církve, politici i ministerstvo nicméně uznávají, že vláda bude mít přinejmenším v první polovině roku úplně jiné starosti, než aby tlačila na vyřešení postavení církví v České republice.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].