Zájem o fosilní paliva brzy začne klesat. Pocítí to celá světová ekonomika

Největší poptávka po ropě, uhlí a zemním plynu přijde v roce 2023. A pak už bude jen klesat; pravděpodobně velmi rychle. Takový je závěr studie britského think-tanku Carbon Tracker. Důvodem podle analytiků bude rychlý rozvoj energetiky založené na obnovitelných zdrojích, hlavně slunci a větru.

Závěr respektované instituce, která zkoumá vztah těžby fosilních paliv a finančních trhů, je pro tradiční producenty pesimističtější než dosavadní předpovědi. Ty počítají s tím, že fosilní ústup ze slávy začne o deset až patnáct let později – ale podle Carbon Trackeru je v podstatě za rohem.

A není to jen Venezuela či Saúdská Arábie, kdo by měl zpozornět. I když státy plně či takřka plně závislé na těžbě uhlí a ropy jsou logicky v největším ohrožení. Splněná předpověď britských analytiků by znamenala velký problém pro celou světovou ekonomiku. Těžařský průmysl je olbřímí. Dnes je ohodnocen na 25 bilionů dolarů, valnou část této hodnoty tvoří nevytěžené zásoby paliv - a jejich hodnota je závislá na zájmu o ně. Pokud poklesne, poklesne i hodnota zásob a ze světově ekonomiky zmizí. Praskne uhlíková bublina – což je termín, který Carbon Tracker už v minulosti zavedl.

Těžařské firmy, například majitel největších zásob na planetě, Exxon Mobile, však závěry think-tanku odmítají. A přinejmenším veřejně dál spoléhají na své propočty a odhady, které těžbě fosilních paliv dávají ještě dvacet až čtyřicet let prosperujícího života.