Posunula se někam blíž odpovědi naléhavá otázka současné doby, jestli nová sociální média proměňují náš reálný svět a vnášejí do něj nějaké předtím neznámé hrozby? Profesoři z univerzity v anglickém Warwicku Karsten Müller a Carlo Schwarz se rozluštění této hádanky věnovali ve své zatím poslední a stále ještě nedokončené výzkumné práci publikované na webu pod názvem „Děláme Ameriku opět nenávistnou? Twitter a zločiny z nenávisti v Trumpově éře“ (Making America Hate Again? Twitter and Hate Crime under Trump). O jejich závěrech reportuje i deník The New York Times.
Angličtí výzkumníci se soustředili na jednoduché zadání: existuje nějaká spojitost mezi tím, kolik je v dané oblasti twitterových účtů a kolik se v ní stane zločinů z nenávisti? Odpověď z nashromážděných dat zní: ano, existuje. Prakticky okamžitě po začátku předvolební kampaně Donalda Trumpa začal ve Spojených státech prudce stoupat počet nenávistí motivovaných útoků na muslimy. Za nárůst, jak zjistili vědci z Warwicku, přitom mohly zločiny spáchané v oblastech s velkou koncentrací lidí užívajících Twitter.
A co je překvapilo ještě víc: čísla nešla nahoru rovnoměrně, ale zhoupla se nahoru vždycky ve dnech poté, co kandidát Trump „tvítnul“ o vyznavačích islámu na svém účtu něco peprného. Z toho souběhu lze dovodit, že buď Trumpovy tweety samy, nebo debata, která se po nich síti následně rozpoutala, mohly nějakou malou část twitterových uživatelů popíchnout k opravdovému fyzickému útoku na místní muslimy.
Je samozřejmě dost dobrých důvodů dívat se podobné široce rozkročené závěry se zdravou skepsí - koneckonců jde o zatím neukončený výzkum, který dosud neprošel editací a oponenturou. A jak upozorňují New York Times, v tuto chvíli jde o jedinou izolovanou studii, jejíž výsledky se mohou ukázat jako nepřesné, nebo zavádějící.
Nicméně vědci sami už věnovali velkou péči zkoumání, zda jejich objev stoupajících vln útoků nemá souvislost s něčím jiným než s rozšířeností Twitteru. Nemůže to být například tak, že v dané oblasti žije prostě větší počet Trumpových voličů, a tím z logiky věci i více lidí ochotných naslouchat (a reagovat) na jeho tweety? Zdá se, že podobný závěr lze vyloučit.
„Regiony s velkým počtem uživatelů Twitteru vykazují zřetelně menší voličskou přízeň republikánům (a Trumpovi obzvlášť), mají mezi obyvateli menší podíl bílých, menší výskyt dětské a seniorní chudoby a většinou nejde o zemědělské oblasti,“ zjistili Müller se Schwarzem. A i kdyby se nakonec našly nějaké demografické danosti s možným propojením na výsledná data, těžko to podle nich vysvětlí časovou návaznost útoků na zveřejnění konkrétních Trumpových tweetů.
„Velká otázka v pohledu na sociální média je, zda jde prostě o víc řečí šířících se do většího prostoru, anebo kvalitativně nový druh lidské interakce, který mění společnost způsobem, jemuž bychom měli věnovat pozornost, či se dokonce před ním mít na pozoru,“ píší v závěru New York Times. „Výzkumy jako ten z Warwicku naznačují, že pravdou je spíš to druhé - a že už bychom se opravdu měli začít snažit o pochopení mocných sil, které dnes tolik z nás nosí po kapsách.“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
