Brexit zasáhne výrobu aut na ostrovech víc než zemětřesení

Nové hranice a bariéry zjevně nesvědčí automobilovému průmyslu. Podle The Society of Motor Manufacturers & Traders (Společnost výrobců a obchodníků s automobily, SMMT) klesly v Británii investice v oboru zhruba o polovinu, z 647,4 milionu liber v první polovině roku 2017 na 347,3 milionu ve stejném období letos. Na vině je podle zmíněné organizace nejistota spojená s brexitem a to, že “mantinely, jež si (pro vyjednávání) vytyčila vláda, a navzájem protichůdné signály fungují přímo proti zájmům britského automobilového sektoru”.

Připomeňme si, že britská vláda se nedokáže shodnout na tom, zda zůstane součástí evropské celní unie, nebo dokonce společného evropského trhu. Neshody a chaos neustále hrozí tím, že Británie nakonec odejde z EU bez konečné dohody, a tedy bez jakýchkoliv nadstandardních vztahů.

Na přesné podobě obchodních vztahů mezi Velkou Británií a zbytkem Evropy přitom závisí fungování dodavatelských řetězců. “Dodavatelské řetězce, na nichž závisí pohyb milionů součástek osobních i nákladních automobilů, se mohou narušit,” píše BBC. Podle šéfa zmíněné asociace výrobců SMMT Michaela Hawese by v případě, že se Británii nepodaří do konce roku dosáhnout dohody s EU, nedošlo hned ke katastrofě, ale jednalo by se (v narážce na nejbrutálnější čínskou metodu poprav odsouzených) “o smrt tisící řezy. “Konkurenceschopnost Spojeného království by byla podkopána, přilákat investice by se stalo mnohem obtížnějším - a jsou to právě investice, díky nimž je britský automobilový průmysl konkurenceschopný,” prohlásil v rozhovoru s BBC.

Financial Times ukazují problémy výrobců na příkladu firmy Honda. Logistické řetězce jsou dnes roztaženy hodně do široka a pracují s hodinovou přesností. Obrovská továrna Hondy v Británii například disponuje pouze se dvěma malými sklady, do nichž se vejdou všechny potřebné součástky určené k výrobě automobilů Honda Civic v následujících 36 hodinách.

Sklady je potřeba s naprostou přesností neustále doplňovat komponenty přicházejícími z jiných zemí EU. Deník cituje manažery, kteří se chlubí, že celý systém “teče jako voda”. Součástky zpoza kanálu La Manche přicházejí v rozpětí 5 - 24 hodin od objednávky. A některé z lokálních zdrojů dorazí pouhých 75 minut před tím, než jsou při výrobě potřeba. Žádné zádrhele nejsou možné. A teď si představme fronty kamionů na hranicích a celní kontroly.

Manažeři ve zmíněné továrně odhadují, že pokud vznikne nová hranice (tedy pokud Británie opustí celní unii, což mnozí zastánci brexitu požadují), může se doba dodávek prodloužit na tři, ale možní taky na devět dní. Stejný problém nastane v opačném směru, při dodávkách hotových automobilů na evropský trh. Aby firma změnu vyrovnala, potřebovala by postavit úplně nové sklady, jež by pojaly zásobu dílů na zmíněných 9 dní + někam uskladnit vyrobené automobily. V případě skladišť dílů to předpokládá plochu 300 000 čtverečních metrů, což by z ní dělalo jednu z největších budov na světě - třikrát větší než centrální sklad dodavatelské firmy Amazon pro celé USA. Náklady na provozování takového skladiště by byly odpovídající rozměrům.

Financial Times takovou budoucnost popisují jako “surrealistickou”, sami manažeři říkají, že čelí díky brexitu mnohem drtivějším problémů, než před jaké je postavila zemětřesení v Japonsku nebo povodně v Thajsku. Jejich zástupce v Evropě Ian Howells v textu prohlašuje, že “i když existují značné nejistoty ohledně směnných kurzů, naši japonští kolegové se s nimi naučili pracovat. V tuto chvíli ale vůbec nevědí, jak zvládnout brexit”.

Podobné problémy samozřejmě řeší i ostatní automobilky, třeba BMW dováží 90 procent součástek do automobilů montovaných ve Velké Británii z kontinentu. Zmíněná Honda jich tunelem z Evropy protáhne 75 procent. Do továrny ve Swindonu jich denně dorazí dva miliony kusů. Vytvořit širší dodavatelskou základnu komponent přímo v Británii by podle jejích zástupců trvalo roky, spíše však dekádu - pokud by se tedy vůbec výrobci našli. Velké změny se přitom očekávají spíše v řádu měsíců.