Trump se začíná propadat. Volby budou zmanipulované, reaguje

Minulý týden se na Twitteru kdosi ptal, jestli by nebylo možné zastavit čas, aby si mohl pořádně vychutnat přítomný okamžik. Na mysli měl tohle:

Tabulka je přehledem různých průzkumů veřejného mínění, jak je systematicky sbírá a kompiluje server RealClearPolitics. V prvním řádku shora je průměr měření v posledních dnech. Všechny průzkumy (i několik starších) systematicky ukazují, že Hillary Clinton v tuto chvíli válcuje Donalda Trumpa. Kdyby její stoupenci uměli zařídit, aby vše najednou zamrzlo a zítra se šlo k volbám, nejspíš by neváhali. V dlouhodobějším grafu vypadá souboj následovně:

Tady je dobře vidět, jak se Trump svou soupeřku během jara již jednou předstihl, ale výrazněji se dostal do vedení poprvé v červenci, v době vlastního nominačního sjezdu. Pak ovšem následoval sjezd demokratů a hned po něm týden, v němž Trump jako smyslů zbavený plácal jeden nesmysl za druhým. Jasné je, že Clinton vytěžila ze sjezdu mnohem více než Trump - a také to, že jak dny jdou, začíná být její vedení podezřele stabilní. Ještě není jisté, že se Donald Trump u významné části svých potenciálních voličů znemožnil, něco významného se nicméně děje.

Podle serveru FiveThirtyEight je jasné, že nástup Hillary je výraznější, než se dá vysvětlit pouze dobře „zmanažovaným“ sjezdem.

Zkušenost je následující: minimálně v posledních dvou prezidentských volbách stranické sjezdy pečetily výsledek. Během léta nejdříve rozhoupaly preference - podobně, jako to vidíme z Trumpova nástupu na konci července. Pak se ale situace ustálila. Horká finální část kampaně v Americe tradičně začíná po prvním pondělku v září, kdy se v USA slaví svátek práce. V tu dobu už bylo v roce 2008 i 2012 ve zpětném pohledu rozhodnuto a během podzimu se pořadí nezměnilo.

Demokraté teď tedy zatajují dech a doufají, že jsou právě svědky zrození definitivního vítězství Hillary Clinton. Pro pořádek, vzhledem k volebnímu systému, kdy jednotlivé státy delegují podle lokálních výsledků volitele, nelze celoplošné průzkumy jednoduše vnímat jako výsledek prezidentských voleb, ale s tímhle náskokem by to Hillary Clinton velmi pravděpodobně s přehledem vycházelo. Zmíněný server v každém případě doporučuje nepropadat předčasnému optimismu a vydržet ještě týden, nebo radši dva.

Podle The New York Times ale minimálně část republikánů propadá celkem pochopitelnému pesimismu. Na počátku listopadu se totiž volí také Kongres a tady se jednotliví kandidáti ocitají před těžkou otázkou: mají se od Trumpa distancovat, a prohloubit tak rozkol ve straně, nebo mají zatnout zuby a tvářit se, že mu drží palce. Někteří doufají, že voliči budou mezi silně nekonvenčním Trumpem a “normálními” republikány rozlišovat. Podle informací listu dokonce republikáni připravují reklamní spoty, v nichž chtějí voličům říkat, že Bílý dům je už ztracen, a tudíž je potřeba volit jednotlivé republikánské kongresmany jako pojistku proti přílišnému vlivu prezidentky Hillary Clinton.

Poslední zprávy navíc hovoří o tom, že se schyluje k alternativní republikánské kandidatuře. Do kampaně proti Trumpovi by se měl pustit bývalý agent CIA Evan McMullin. Podle amerických médií má podporu organizovaných odpůrců Trumpa uvnitř republikánské strany, měl by mít tedy i významnější finanční podporu. Jakákoliv naděje na vítězství v tomto případě samozřejmě neexistuje, McMullina však podle všeho podporuje Mitt Romney, který má dobré jméno v Utahu.

Právě v tradičně republikánském státě přitom i kvůli Romneyho odporu vykazuje Trump docela slabé výsledky. Stačí, když mu McMullin sebere dost hlasů na to, aby ho tady a v podobných státech připravil o jedno dvě vítězství - a Trump ztrácí i teoretickou šanci na podzimní vítězství.

Minulý týden se v každém případě zdálo, že ve své vítězství přestává věřit i sám Donald Trump. Jedním z pozoruhodných tvrzení, jež vypustil, byla výhrůžka, že volby budou beztak zmanipulované. Dá se to chápat jako způsob, jak předem zpochybnit případné vítězství demokratů. V každém případě deník The Washington Post přispěchal s vysvětlením, že zmanipulovat americké volby je ve skutečnosti v podstatě nemožné. Sorry, milovníci konspiračních teorií.

Nejdříve malé vysvětlení. Trump ve svém prohlášení reagoval na to, že federální soudy v šesti amerických státech zamítly republikánskou legislativu usilující o zavedení voličských průkazů, omezení počtu dnů, v nichž je možné volit s předstihem, a ztěžující registraci. Zmíněná opatření patří do klasického arsenálu volební munice - ve Spojených státech se zdaleka nebojuje pouze hesly, ale také snahou odradit od účasti u voleb co největší počet stoupenců soupeře.

Snaha míří většinou na sociálně slabší segmenty populace - třeba příslušníky černošské menšiny, kteří mají nadprůměrně často konflikt se zákonem. V jedné z předchozích prezidentských voleb tak například republikáni v některých černošských okrscích vypustili fámu, že u hlasování bude přítomna policie, která po identifikace rovnou vybere nezaplacené pokuty z předchozích měsíců. Demokraté pak trávili týdny přesvědčováním svých chudých voličů, že se nemusí bát, protože něco takového by bylo nezákonné - a prostě že je to celé nesmysl.

Voličské průkazy a další opatření mají podobný účel, snaží se odradit voliče, kteří nechtějí žádné další administrativní komplikace nebo třeba pracují v několika zaměstnáních a mají problémy si hlasování zorganizovat na konkrétní den a hodinu. Soudy se také vyjádřily v tom smyslu, že navrhovaná opatření diskriminují příslušníky etnických menšin “někdy až s chirurgickou přesností”. A etnické menšiny obvykle nepatří mezi stoupence Donalda Trumpa.

Zmíněný text The Washington Post vyjmenovává několik způsobů, s jejichž pomocí by bylo teoreticky možné do výsledků voleb nelegálně zasáhnout. Prvním je klasické uplácení voličů. Deník na příkladu z dvacet let starých primárek v jednom okrsku ve státě Georgia ukazuje, že se to opravdu občas děje, zároveň vysvětluje, že je v podstatě nemožné něco podobného uskutečnit plošně. Ve zmíněném okrsku ostatně skončilo více než dvacet lidí před soudem. “Čím větší množství lidí je potřeba k tomu, aby podvod vyšel, tím větší je pravděpodobnost, že bude prozrazen,“ vysvětluje autor textu Ari Berman, proč je mimo představivost, že by bylo možné uplatit federální volbu prezidenta.

Jistou obavu vyvolávají elektronické hlasovací automaty, zvláště v některých státech, které hlasování nezálohují fyzickou formou. Elektronické hlasování by teoreticky mohlo jít “hacknout” - a po zkušenostech s útokem na servery se tím prý Washington skutečně zabývá. Trump ale straší, že hlavní nebezpečí spočívá v možnosti, že voliči demokratů půjdou k volbám několikrát, “třeba desetkrát”. “Trump tvrdí, že někteří lidé půjdou volit desetkrát - ráda bych ho viděla, jak nám to předvede,” vyzývá kandidáta Lorraine Minnite, expertka na hlasování z Rutgers University.

Vzápětí vysvětluje, že i když státy nemají hlasovací průkazy, vyžadují nějakou formu identifikace nebo ověřují podpisy voličů. “Kdyby chtěl Trump volit desetkrát v New Yorku, kde se voliči musí osobně podepsat do registru proti vlastnímu vzorovému podpisu, musel by volit na deseti různých místech, znát jména a adresy devíti jiných registrovaných voličů v devíti jiných okrscích, musel by umět napodobit jejich přesný podpis a musel by vědět, že ještě neodvolili. Každé nelegální hlasování přitom hrozí trestem pěti let vězení a pokutou 10 000 dolarů,” vysvětluje autorka knihy The Myth of Voter Fraud (Mýtus o volebním podvodu).

Trumpovi je třeba nechat, že nestraší volebním podvodem první. John McCain si před osmi lety k renomé válečného veterána připnul viceprezidentskou kandidaturu aljašské guvernérky Sarah Palin, a významně tak přispěl k legitimizaci toho typu rétoriky a politiky, který teď k dokonalosti vybrousil Donald Trump.

A právě McCain během souboje s Barackem Obamou prohlašoval, že ACORN, jedna z liberálních organizací agitujících za demokraty, se pokouší “provést možná jeden z největších podvodů v historii voleb”. Je to jen epizoda, ale dobře ukazuje, že Trump je ve skutečnosti a v mnoha ohledech pouze logickým vyústěním dlouhodobé extrémní republikánské taktiky.

Ale abychom neřešili jen americké volby. V Barceloně začínají zkoušet unikátní projekt, jehož cílem je přebudovat dopravu ve městě. Důmyslný plán předpokládá, že ve městě vzniknou jakési svébytné “buňky” složené vždy z několika obytných bloků, jež bude zvenčí obklopovat dopravní chaos automobilismu, ale uvnitř ale budou fungovat jako jakési “vesnice”, po nichž se auta plouží krokem a ulice jsou především pro zábavu.

Podstatu řešení vysvětluje server Vox. Barcelona má z velké části svéráznou geometrickou strukturu poskládanou z přehledných bloků a vnitrobloků. Návrh předpokládá, že se jich vždy devět (číslo ale není rozhodující) sdruží dohromady tak, že vznikne jeden “superblok”. Ten bude obkroužen jednosměrnými průtahy, zatímco v jejich nitru bude systém jednosměrných ulic označen tak, aby superblokem nebylo možné projíždět skrz naskrz, ale vždy pouze jeho částí (názorně je to vidět na obrázku).

Rychlost ve vnitřní části superbloku bude navíc omezena na v podstatě posunování se krokem - v první fázi na 20km/h, ve druhé na 10km/h. Výsledkem by měly být spontánní pěší zóny, kde se na ulicích bude dít ledacos a automobilisté si budou připadat jako vetřelci. Navíc by celá věc neměla být nijak závratně drahá, zpočátku jde především o to přemalovat značení.

Kouzlo projektu spočívá v tom, že se již experimentálně začíná v části Barcelony realizovat, nejde tedy výlučně o urbanistické snění. Autor nápadu Salvador Rueda navíc tvrdí, že Barcelona je svým uspořádáním sice ideální, ale systém je možné aplikovat na kterékoliv město kdekoliv na světě. V každém případě to zní zajímavě.

Video: Proč tolik lidí nemá rádo hlas Hillary Clinton.

E-mail:Denní menu Respektu (zajímavé články z médií každý všední den)Výběr z obsahu nového vydání týdeníku RespektTOP články týdne na Respekt.czZobrazit předchozí newslettery