„Pro někoho, kdo neměl nikdy velké ambice, byla skutečnost, že jsem měl najednou na kontě letní hit, asi tím největším darem, jakého se mi kdy mohlo dostat.“ Tak pro The New York Times vzpomíná na rok 1991 Michael Stipe, kdy kariéru jeho kapely R.E.M. do první komerční ligy katapultoval singl Losing My Religion.
Rozhovor se uskutečnil u příležitosti 25. výročí vydání alba Out of Time, které znamenalo průlom nejen pro R.E.M. Pomáhalo otevřít scénu devadesátých let i pro další muzikanty z podhoubí undergroundové scény - což byl obrat, který pak záhy korunoval úspěch Nirvany.
R.E.M. byli tou dobou vyčerpáni více než deseti lety neúnavného koncertování po klubech a halách po celých Spojených státech; lezlo jim krkem vše rockové. Proto tehdy Peter Buck odložil elektrickou kytaru, pořídil si mandolínu a s ní v ruce během chvíle napsal píseň, která se nečekaně stala největším hitem kapely.
"Pamatuji se, jak jsem šel po 5. Avenue a najednou mě každý poznával,“ vzpomíná šestapadesátiletý Stipe, jak mu Losing My Religion změnilo život. „Už jsem na to byl připravený – hráli jsme jedenáct let a já už měl v té době věci v hlavě docela srovnané. Představy o tom, co sláva přináší, versus to, co doopravdy přinese, jsou nicméně dvě úplně odlišné věci. Skutečnost není nikdy tak sexy. To ale neznamená, že si to neužívám a že mě nebaví být veřejnou figurou skoro se vším, co to přináší.“
Na jiném místě pak Stipe dodává, že by se rád vrátil ke zpívání; a jestli mu prý něco v posledních letech opravdu šlo, pak to bylo karaoke podání písně Justify My Love od Madonny.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
