0:00
0:00
Denní menu15. 5. 20173 minuty

Přibývá zabitých novinářů, ubývá svobody tisku včetně Evropy

Portrét mexické novinářky Miroslavy Breach zavražděné v Tijuaně
Autor: AFP, Profimedia

Možná to měl být jen cynický vtip, který se nepovedl, možná chtěl Miloš Zeman udělat dojem svou přímočarostí. Poznámka, kterou utrousil o víkendu po boku Vladimira Putina, každopádně příliš humorná nebyla. Pokud má český prezident dojem, že „novinářů je příliš, měli by se likvidovat“, měl by si prostudovat následující infografiku s některými příběhy, na které by se nemělo zapomínat.

Od roku 2000 zahynulo po světě při výkonu práce 876 žurnalistů. Čísla navíc ukazují, že situace se zhoršuje. Dvě pětiny případů jsou z posledních pěti let. (O dvou takových příbězích jste četli loni i u nás – viz jeden archivní text zde a jeden z aktuálního čísla). Existuje i možnost sledovat aktuální počty on-line za letošní rok. Podle statistik na stránkách Reporters Without Borders (RSF) od začátku roku zahynulo 11 novinářů. Dalších 369 jich je po světě uvězněno.

↓ INZERCE

Trend posledních let je obvykle vnímán s velkým znepokojením. Tragickým vývojem se zabývala před časem Rada bezpečnosti OSN. Předloni přijala rezoluci, ve které se píše o „hlubokém znepokojení z narůstajících rizik, kterým jsou novináři a zaměstnanci médií vystaveni, ať už jde o zabití, únosy nebo zajetí jako rukojmí“.

Proč úmrtí přibývá? Důvodem je nárůst terorismu a autoritářských režimů, beztrestnost pro pachatele činů (jen každé desáté úmrtí se povede objasnit) i rozmach on-line žurnalistiky, která otvírá možnost podávat svědectví z konfliktních zón daleko většímu počtu lidí než dřív.

V součtu od přelomu tisíciletí zemřelo nejvíc novinářů v Iráku, Sýrii, Filipínách, Pákistánu, Somálsku, Brazílii, Mexiku, Rusku, Afghánistánu a Kolumbii. Vzrůstá procento těch, kteří zahynuli jako novináři na volné noze nebo při práci pro on-line média.

Kromě vzrůstajících bezpečnostních rizik se zhoršují i podmínky pro práci novinářů z hlediska svobody tisku. Globální zhoršení je hlavně dílem zemí považovaných dříve za stabilní demokracie garantující nezávislost médií. Jak ukazuje World Press Freedom Index za rok 2017, velké zhoršení je vidět i v Evropě.

Miloši Zemanovi by to možná znělo jako prázdný idealismus, ale jak říká generální tajemník RSF Christophe Deloire: „Demokratické země, které berou svobodu tisku jako jeden z pilířů svojí existence, musí zůstat vzorem pro zbytek světa, nikoli naopak.“ Demokracie, která se vzdá svobody tisku, podle Deloira „ztratí svoji duši“.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Svět s napětím sleduje české vědceZobrazit články