Peking z čistého přátelství kradl pět let data v sídle Africké unie

Je přátelství, které není zadarmo, přátelstvím? Otázka jen zdánlivě pro psychology, filozofy a literáty. Aktuálně ji musí promýšlet všichni afričtí prezidenti poté, co francouzský deník Le Monde přišel se zjištěním, že čínská vláda sice z čirého přátelství postavila v etiopském hlavním městě Addis Abeba ohromující sídlo pro Africkou unii - ale pak po dobu pěti let každou noc vysávala obsah tamních serverů pro vlastní užití.

Sídlo Africké unie (AU) je “čínský dar africkým přátelům”, postaveno bylo v roce 2012 a zgruntu čínsky. Stavba je čínská, koneckonců výtahy tu pořád mluví mandarínsky, ale především celá IT struktura byla dodána na klíč. S tím pravděpodobně nějak souvisí skutečnost, kterou v lednu letošního roku objevili místní správci sítě: v opuštěné budově mezi půlnocí a druhou ranní síť vykazovala velký datový provoz, přičemž konečnou stanicí všech těch paklů dat byly servery v Šanghaji.

Unie obratem nakoupila vlastní servery a komunikace v budově je šifrovaná. Etiopskou vládu, která ústředí politického svazku hostí, není nutné podezírat z lenivosti a nedostatku know-how, Etiopie je africkým pionýrem ve kybersledování a řízení internetového provozu, obé užívá proti domácí opozici. Informace francouzských novinářů jsou tedy opodstatněné, čínská vláda je pochopitelně označuje za absurdní a zlovolné.

Čína je v Africe velkým dárcem a investorem. Na rozdíl od západních protějšků přitom ani nepředstírá, že ji zajímá něco jiného než byznys, například lidská práva - což je u totalitárního státu pochopitelné. Byznys a vlastní zájmy, neboť i z Afriky zaznívají kritické hlasy, že za čínskou pomoc budou africké státy platit surovinami a vlastní nezávislostí.

Čínské angažmá nemá jen tvrdou podobu ve formě infrastruktury a úvěrů. Budoucí africká elita - politici, úředníci a podnikatelé - po tisících směřují do Číny za vzděláním. Špionážní aféra je tak další kapitolou v nejednoznačném příběhu sino-afrického přátelství. Zda skutečného přátelství, to se dozví až příští africká generace.