Nový Google Translator chápe vztahy mezi jazyky, které vedle sebe nikdy neviděl

O tom, že se Google překladač z gruntu mění, přineslo páteční menu zprávu už před několika měsíci. (Stále ještě) dosavadní postup programu je takový, že si do paměti ukládá fráze jednotlivých jazyků, ze kterých pak lepí někdy opravdu dobré, někdy docela úsměvné, ale velmi často užitečné překlady konkrétních vět.

Nový Translator – a brzy by tak měl pracovat v případě všech jazyků, které zná, a těch je 103 - už nebude používat tuhle “hrubou” metodu, ale takzvané strojové učení. Stejně funguje třeba stroj Google AlphaGo, který hraje východoasijskou deskovou hru go a je v ní lidmi neporazitelný, což se - vzhledem k její složitosti - až doposud pokládalo za nemožné.

Obecně platí, že počítač sice vyjde z toho, co do něj tvůrci na počátku vloží, ale pak už se zlepšuje sám. Vlastním “přemýšlením”, učením se od sebe samého, tedy jakousi digitální obdobou lidské dedukce a vytvářením nových kategorií. Ovšem úvodní vklad je klíčový: AlphaGo je opravdu dobrý hráč a stále se zlepšuje, ale v běžném životě by byl naprosto nepoužitelný.

Jenže poslední věta, jak se ukázalo, není tak úplně pravda. Píší o tom na nenápadném příspěvku na svém blogu vývojáři Translatoru, který je jedním svým výkonem naprosto překvapil.  Obrátil totiž na hlavu představu, že strojově se učící počítače nedokážou uhnout z linie, kterou jim při jejich zrodu člověk narýsoval.

Inženýři Googlu totiž nový Translator naučili překládat z angličtiny do japonštiny. Vložili do něj vstupní data a on se podle předpokladů pomalu zlepšoval a rozuměl vztahu obou jazyků lépe a lépe. To samé učinili s angličtinou a korejštinou. A nyní přichází otázka: umí Translator překládat mezi korejštinou a japonštinou? Přímo bez anglického můstku?

Teoreticky by to umět neměl. Vlastně není šance, aby to uměl, jak píší sami inženýři. S výjimkou jedné situace: že by si Translator vytvořil “ve svém duchu” rámcový metajazyk, pomocí něhož dokáže pochopit vztahy mezi dvěma různými jazyky, které vedle sebe ještě nikdy neviděl. A to všechno tak trochu bez vědomí inženýrů.

No a přesně to se stalo, protože Translator s klidem vystřihl překlad mezi korejštinou a japonštinou. Zpráva ovšem zatím nevzbudila mimo komunitu inženýrů nijak velkou odezvu. Páteční menu tak slibuje, že až o nově vzniklém strojovém jazyku srozumitelně napíše někdo, kdo celému procesu skutečně rozumí včetně toho, co to může znamenat, ihned o tom bude čtenářům referovat.