Ještě loni měla Alternativa pro Německo (AfD) v průzkumech dvojciferné výsledky, chlubila se úspěchy v zemských volbách a komentátoři psali, že přichází nacionalistická strana, které je třeba se obávat a již se země jenom tak nezbaví. Dnes by AfD volilo jen sedm procent lidí, ukázal průzkum agentury Forsa pro RTL a Stern. Podobně to vidí i jiné průzkumy. To je nejméně od podzimu 2015, kdy v Evropě vrcholila uprchlická krize, která tuto xenofobní partaj vynesla nahoru.
Politická strana vedená krátkovlasou tvrďačkou Frauke Petry, která se po loňských úspěších už viděla ve Spolkovém sněmu, se potýká s vnitřními rozpory – jak píše Die Zeit na svém webu. Ještě v říjnu 2016 jí průzkumy připisovaly 13 až 14 procent. Podle expertů může za pokles oblíbenosti několik faktorů. Imigrační krize už v Německu není tak velké téma jako dříve. Část voličů AfD vzali sociální demokraté, kteří jsou pod novým lídrem Martinem Schulzem náhle populární. Vliv má podle některých komentátorů také úspěch populistů jinde ve světě, který má za následek větší opatrnost německých voličů.
AfD byla svého času oblíbená i v Česku: pomáhala tu organizovat protimigrantské demonstrace, na jejích mítincích v Německu zase vystupoval Václav Klaus. AfD přitom vznikla jako protestní partaj několika ekonomů během řecké krize – její původní téma byla kritika společné evropské měny. Větší voličskou podporu získala, až když se vyprofilovala jako pravicová strana zaměřená proti přistěhovalcům a islámu. Její současná šéfka Petry proslula výrokem, že policisté hlídající hranice Německa by měli nelegální migranty střílet. Nyní se strana i její šéfka podle všeho stále víc propadají do bezvýznamnosti.
Německé volby by dnes vyhrála CDU Angely Merkel s 34 procenty. Druhá by skončila SPD s 33 procenty. Třetí by byla Levice s osmi procenty. Do parlamentu by se přes pětiprocentní bariéru dostaly kromě AfD také Zelení a FDP.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
