Největším nepřítelem vědění je iluze vědění, říkal Stephen Hawking

Zemřel Stephen Hawking, britský fyzik, kosmolog, popularizátor vědy a autor neobyčejně oblíbené knihy Stručná historie času. Stejně jako pro své myšlenky byl proslulý i pro svůj boj s nemocí, kterou mu lékaři diagnostikovali v roce 1963 a která ho měla do několika let zabít. Přesto žil další půlstoletí.

Vědecky se prosadil v sedmdesátých letech pracemi o černých dírách, se zásadními příspěvky k našemu pochopení všeho pokračoval v osmdesátých letech pracemi o rozpínání vesmíru. V roce 1988 sepsal zmíněnou Stručnou historii času, která z něho učinila světovou ikonu vědy - a tou zůstal až do smrti.

Podrobný výčet Hawkingových objevů, úspěchů i badatelských slepých uliček nabízí ve svém nekrologu jeho spolupracovník Roger Penrose, s nímž Hawking napsal rané práce. “Obraz Stephena Hawkinga ve veřejném povědomí je vítězstvím ducha nad hmotou, kde je stejně jako u delfské věštkyně tělesná nemohoucnost vynahrazená téměř nadpřirozenými schopnostmi, které jeho duši umožnily volně putovat po všehomíru a občas záhadně odhalovat tajemství běžným smrtelníkům skrytá. Taková romantická představa je ale jenom částečná pravda. Ti, kdo Hawkinga znali, docení především jeho lidskost se vším všudy, s ohromnou vervou k životu, smyslem pro humor, obřím odhodláním, běžnými lidskými slabostmi a daleko zřetelnějšími silnými stránkami,” napsal v jeho úvodu Penrose.

Koneckonců humor a životní nadhled je po vědecké dráze a boji s chorobou tím, co je v holdech na jeho počest zmiňované nejčastěji. Hawking se například rád sázel a pravidelně prohrával. Prohrál předplatné pánského časopisu Penthouse s kolegou Kipem Thornem: sázel se, že zdroj záření Cygnus X-1 není černá díra. A prohrál i sto amerických dolarů poté, co byl objeven Higgsův boson.

Hawking byl i bystrý vládce slov, což jeho roli světového vědeckého popularizátora jen posilovalo. “Život by byl tragédie, kdyby nebyl zábava,” nechal se jednou slyšet. Jeho nejslavnější citát zní: “Můj cíl je jednoduchý. Je to úplné pochopení vesmíru: proč je takový, jaký je, a proč vůbec existuje.” A pro všechny, kteří nepochybují, že už všemu rozumí a do všeho vidí, pak měl životní radu. “Největším nepřítelem vědění není neznalost. Je to iluze vědění.”