Necháme si jen letní čas, přechody skončí, oznámil šéf Evropské komise

Jarní a podzimní přetáčení hodinek o hodinu dopředu a dozadu - a s ním i každoroční překvapení, že je v říjnu najednou odpoledne venku tma - možná brzy skončí. Šéf Evropské komise Jean Claude Juncker oznámil, že komise přechody z letního na zimní čas a zpět zruší, protože si to lidé přejí. Pokud se přechody zruší, Evropa bude používat permanentně aktuální letní čas, píše Bloomberg.

Odůvodnil to celoevropským internetovým hlasováním na toto téma, které EU provedla od července do srpna a ve kterém vyjádřilo svůj názor 4,6 milionu lidí. Z celkového počtu hlasujících se 84 procent vyjádřilo, že si přeje změny času zrušit. „Lidé to chtějí, uděláme to,“ řekl v poslední srpnový den Jucker v rozhovoru pro německou televizní stanici ZDF.

 Aby však ke zrušení změny času došlo, musí s návrhem souhlasit také Evropský parlament a také ho schválit jednotlivé členské země. Podle Junckera by bylo zbytečné, aby lidé nejdříve hlasovali a jejich požadavek pak nebyl vyslyšen. Ale jeho suverénní prohlášení vyvolává hned několik otázek.

Hlasování bylo sice celoevropské a největší, které kdy komise tímto způsobem provedla. I tak je ale 4,6 milionu hlasujících jen zlomek z celkového počtu zhruba půl miliardy obyvatel EU. Do jaké míry je tedy veřejná konzultace vypovídající, když v něm hlasovalo méně než jedno procento obyvatel? Jak navíc uvádí německý server Deutsche Welle, většina hlasujících – zhruba tři miliony lidí - byla z Německa, takže i s ohledem na proporční zastoupení národů bylo hlasování velmi nevyvážené.

Letní a zimní čas používají všechny členské země EU. Velkými podporovateli zrušení přechodů jsou pobaltské země a Finsko. Veřejné hlasování bylo reakcí na petice různých neziskových organizací, podle kterých posunování času škodí lidskému biorytmu.

Jak píše ČTK, v českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 po energetické krizi z mrazivého počátku tohoto roku - účelem zavedení přechodů byla úspora energie.

Až do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců. Od roku 1996 se prodloužil na sedm měsíců a jeho délka se shoduje s termínem uvedeným ve směrnicích Evropského parlamentu a Evropské rady.