Má v současnosti přechod na letní čas nějaký přínos? Pokud ano, jaký?

Z pohledu lékaře zabývajícího se poruchami spánku žádný pozitivní přínos nevidím. Spíše se setkávám s lidmi, kterým změna času každý půlrok „rozhodí“ spánkový biorytmus. Objevují se nespavost a následné ranní nevyspání, úbytek denní energie, snížení koncentrace i poruchy nálady, především deprese a úzkostnost. Návrat do normálu trvá až několik týdnů. Hůře bývá tolerován přechod na letní čas. Příčiny jsou na úrovni biochemických procesů mozku, je narušena tvorba melatoninu, svoji roli hraje genetická výbava. Jsou samozřejmě lidé, kterým posun času nevadí, na druhou stranu si nevzpomínám, že by někdo uváděl příznivý vliv na svůj spánek a zdraví.

Letní čas se v Evropě včetně Rakouska-Uherska začal zavádět v úplně jiné době (1916); u nás v novější historii byl zaveden v roce 1979. Důvodem byla úspora energie. V dnešní době nemá z energetického hlediska změna letního a zimního času praktický význam. Možné úspory elektřiny jsou diskutabilní, ne-li nulové. V současné době existují jiné, mnohem významnější a účinnější způsoby, jak ovlivňovat nakládání s energií, a to jak z pohledu úspor energie a efektivního nakládání s ní, tak z hlediska chodu energetického systému. Změnu času proto není možné svádět na energetické úspory.

Úplně lapidárně: jediný přínos vidím v tom, že je na jaře a v létě večer déle vidět. Z pohledu vlivu na spotřebu elektřiny nejde o významný faktor. Osvětlení se totiž podílí na celkové spotřebě elektřiny velmi málo a ostatní spotřebiče nezapínáme podle toho, je-li venku světlo nebo tma. Spotřeba bojleru, sporáku, pračky, ledničky nebo počítače není závislá na tom, kolik ukazují věžní hodiny. Reálný vliv na spotřebu elektřiny v domácnostech má především počet a kvalita spotřebičů a způsob jejich využívání, tam leží značné možnosti úspor.

Vliv změny času na spotřebu elektrické energie sleduji už 25 let. Již několik let se nedá vliv zavedení letního času na úsporu elektřiny prokázat. Velmi pravděpodobně není žádný. Před rokem 1989 odborníci uváděli úsporu zhruba 0,4 procenta. To se začalo měnit po roce 1989, kdy se postupně zmenšuje rozdíl ve spotřebě v zimě a v létě, tím se roční diagram vyrovnává a vliv možné úspory mizí. Taktéž podíl elektřiny spotřebované k osvětlení na celkové spotřebě se neustále snižuje. Letní čas kdysi přinášel úsporu právě v oblasti svícení.
Přínosem pro řízení je skutečnost, že letní čas se zavádí koordinovaně v rámci celé EU a v podstatě ve většině států Evropy a USA.