Japonci vyznávají naráz několik náboženství, ale bůh pro ně není důležitý

Náboženství, bůh, Bůh, víra. To všechno jsou témata, jimiž se lidská mysl zaobírá od svého vzniku (ať už vznikla kdykoliv) a věda už nejméně sto padesát let. Za tu dobu se podařilo leccos kategorizovat, definovat, rozdělit, vztáhnout a vědecky rozpracovat. A vždy, když už se religionistická práce zdá být úhledně dokončená, přijdou do toho … Japonci.

Jsou věřící, nebo nevěřící? Jsou nábožní, nebo nejsou? Věří, nebo nevěří? Japonská společnost je unikátní v tom, že do žádné zavedené škatulky nezapadá. V Japonsku spolu žijí tři náboženství - původní šintoismus se spoustou bůžků a svatyní, a pak buddhismus a křesťanství. K čemuž je tu řada čísel, z níž vám půjde hlava kolem, a nebudete sami: 72 procent Japonců se samo označuje za šintoisty a 68 procent za buddhisty. Pochopitelně to nesedí, Japonců není 140 procent, ale to není v Japonsku žádný problém. Můžete se cítit šintoistou a buddhistou zároveň. Za křesťany se označují jen dvě procenta Japonců, ovšem křesťanské svatby se všemi rituály jsou velmi rozšířené.

A dále: čtyřicet procent Japonců věří, že existuje Bůh nebo bozi; a k nim připočtěme 3 procenta těch, kteří nevěří úplně přesně na Boha, ale na nějakou přesahující entitu. Celá třetina Japonců pak věří na démony a anděly. To je docela hodně: vezměme v úvahu, že v zemi je 81 097 šintoistických svatyní a 75 922 buddhistických chrámů. Takže možná Japonci skutečně jsou nábožní. Pak ale přijde otázka, jestli “je bůh ve vašem životě důležitý”. A kladně odpoví jen šest procent Japonců.

Japonci jsou prostě záhada. Je to země, kde je zcela běžné dojít si v dětství pro požehnání k šintoistickému bůžkovi, oddat se v kostele a nakonec se nechat pohřbít po buddhisticku. Takhle totiž funguje zavedená dělba práce mezi vírami. Je běžné pilně a pravidelně se účastnit náboženských rituálů všeho druhu, ale nepatřit k žádné církvi (členy církve je jen desetina Japonců). Omezovat se na jedno náboženství s sebou nese pachuť podivínství.

Religionisté je možné rádi nemají, protože kazí úhledné teorie, ale jinak k této japonské záhadnosti nelze než chovat sympatie.