Jak dál v Sýrii? USA se obracejí proti Asadovi, ale bez dohody s Ruskem ho nesesadí

Série víkendových rozhovorů, ve kterých americké politické špičky rozebíraly další postup v Sýrii, přinesla dvě důležitá sdělení.  Za prvé – Američané už otevřeně a na jméno mluví o tom, že dnešní katastrofální situaci v Sýrii půjde jen těžko vyřešit bez odstavení Bašára Asada. Za druhé – Donald Trump po útocích z pátečního rána zaujal strategii "počkáme a uvidíme", jak zareagují ostatní, tedy v první řadě Rusko.

Americká velvyslankyně v OSN Nikki Haley, jejíž emotivní vystoupení s fotografiemi mrtvých syrských dětí dávalo už minulý týden tušit, že Spojené státy ohledně Sýrie mění strategii: nyní líčí pád Asada jako americkou prioritu v oblasti. Respektive jako jednu z priorit, kromě porážky Islámského státu a eliminace íránského vlivu v Sýrii. „Neexistuje možnost, jak dosáhnout politického řešení, zůstane-li Asad hlavou režimu,“ prohlásila velvyslankyně v nedělním rozhovoru pro CNN. „Změna režimu je něco, co se podle nás stane,“ doplnila Haley. A taková tvrzení znamenají podstatný obrat – ještě na konci března naznačovala, že Bílý dům se v podstatě smiřuje s tím, že Asad podporovaný Ruskem zůstane tam, kde je.

S prioritami je to ale složitější. Pořád platí, že konec Asada nebude bez dohody s Ruskem. Do Moskvy míří tento týden americký ministr zahraničí Rex Tillerson a právě Rusko je teď v syrské krizi na řadě. „Rusko by si mělo položit otázku: Co tam vlastně děláme?“ poznamenal v neděli nový Trumpův poradce pro národní bezpečnost Herbert R. McMaster v rozhovoru pro Fox News. „Proč podporujeme režim, který hromadně vraždí vlastní obyvatelstvo a používá k tomu ty nejodpornější zbraně,“ dodal generál McMaster v prvním velkém veřejném vystoupení poté, co nastoupil na post Michaela Flynna. Podle McMastera je i v zájmu Ruska, aby místo konfrontace spolupracovalo. I on poznamenal, že politické řešení si lze těžko představit souběžně s pokračováním Asadova režimu. „Neříkáme, že jsme jediní, kdo takovou změnu zařídí,“ dodal McMaster.

Na žádnou globální koalici proti Asadovi to ale nevypadá. Tradiční spojenci jako Británie, Izrael nebo Saúdská Arábie americký útok podpořili. Naopak Rusko a Írán avizovaly, že Vladimir Putin si o víkendu volal s íránským prezidentem Hasanem Rúháním a shodli se, že americký útok je porušením mezinárodního práva.

Tillerson jede do Moskvy tento týden na svoji první velkou diplomatickou misi. V neděli prohlásil, že USA nemají žádné důkazy, že by Rusko bylo přímo zapojeno do úterních náletů na město Chán Šajchún, odkud přišly během minulého týdne záběry dětí zabitých sarinem, kvůli kterým Spojené státy na Sýrii zaútočily.

Tillerson ale zároveň odmítá ruskou verzi, podle níž není jasné, kdo za chemickými útoky v Chán Šajchúnu stojí. Podle amerického ministerstva zahraničí je to právě Rusko, jehož selhání a „neschopnost“ vedly k nynější situaci – Rusko podle Tillersona selhalo v roli garanta mezinárodní dohody z roku 2013, podle které se syrský režim měl chemických zbraní vzdát.

Je navíc známou věcí, že Asada dlouhodobě drží u moci právě Rusové. „Jejich selhání vedlo k zabíjení dalších dětí a nevinných lidí,“ prohlásil Tillerson v rozhovoru pro televizi CBS. Kreml si podle něj musí sám odpovědět na otázku, jestli je v roli spoluviníka, anebo jen někoho, kdo se nechal Asadem obalamutit. Podle Tillersona není pravda, že by Rusové odstřihli telefonní linky pro koordinaci dalšího postupu. Právě kvůli koordinaci ministr do Moskvy míří; je evidentní, že další americké kroky v Sýrii se vyjasní po jeho přímé debatě s Vladimirem Putinem.

Text o tom, co způsobí americký útok na Asadovu Sýrii, najdete v novém Respektu 15/2017 pod titulkem První trumpova válka