Finský experiment se základním příjmem končí. Veřejnost byla proti

Jedním z velmi diskutovaných témat je vize, které se říká někdy nemotorně “základní nepodmíněný příjem”, jindy srozumitelněji “občanská mzda”. Pointou je, že každý občan od státu dostane částku, jež vystačí na důstojný život, a to bez podmínek. Tedy aniž by pracoval nebo práci hledal.

Tento garantovaný příjem by nahradil všechny sociální dávky a občané by jej dostávali od narození do smrti. Současný komplikovaný systém sociálních dávek nahradí tahle jediná částka, kterou dostanou chudí, bohatí i střední vrstvy. Zmizí všechny státní sociální dávky a byrokracie, která je spravuje; zmizí i stigma spojené dnes se závislostí na dávkách pro nezaměstnané.

Tato idea sice dodnes působí zcela utopicky, ale zároveň se v posledních letech přiblížila do mainstreamu. Ve Švýcarsku se o ní konalo referendum, list The Financial Times jí věnoval několik analýz a v různých textech byla zmiňována jako možné řešení problému, který nastane, pokud umělá inteligence a robotizace ve stoupajícím počtu odvětví nahradí lidskou práci.

Finsko se pak rozhodlo v dosud největším experimentu prakticky otestovat, co takový základní příjem s lidmi udělá. (Respekt o finském experimentu psal.)  Dva tisíce náhodně vybraných občanů dostávalo bez jakýchkoli podmínek měsíční gáži 560 eur. Výzkumníci sledovali, jak to změní jejich život, například zda začnou lenošit, nebo se naopak vlivem základního zabezpečení rozhodnou pro kreativnější povolání. Nyní se vláda v Helsinkách rozhodla v experimentu nepokračovat - skončí tedy na konci roku 2018 a v příštím roce vědci oznámí výsledky svého pozorování.

The New York Times dávají konec experimentu do souvislosti s tím, že se velké části veřejnosti příčila představa, že lidé měli dostávat od státu peníze jen tak, aniž si zkoušejí hledat práci. “Problém je zvláště s mladými lidmi bez středoškolského vzdělání,” řekl americkému deníku Heikki Hiilamu, profesor sociální politiky na univerzitě v Helsinkách. “Panují obavy, že s univerzálním základním příjmem by jen zůstali doma a celé dny hrály počítačové hry.”

Finská vláda se ostatně letos vydala zcela opačnou cestou: přijala nová pravidla, která nezaměstnané pod hrozbou nižších dávek tlačí k hledání práce. Olli Kangas, který experiment s “občanským platem” vedl, kritizuje, že dva roky jsou pro takový test příliš krátkou dobou. A proto nebude možné z něj vyvodit dalekosáhlé závěry. Finsko bude testovat jiné modely reformy sociálního systému, ale menší experimenty s “občanským platem” pořád pokračují na lokální úrovni v jiných zemích, třeba v nizozemském Utrechtu.