Evropě pořád hrozí západní nacionalisté a východoevropský antiliberální jed

Evropa zažívá seriál dobrých zpráv. Emmanuel Macron ukázal, že se s apelem na větší evropskou integraci dají vyhrávat volby, na jaře v holandských volbách uspěli středoví politici, v zimě v Rakousku zelený kandidát porazil favorizovaného nacionalistu. Zkrátka obavy z toho, že hlasování o Brexitu vyvolá nacionalistické domino v EU, se prozatím nenaplnily. Titulní komentář sobotního vydání švýcarského deníku Neue Zürcher Zeitung (NZZ) však varuje liberály před příliš zbrklou radostí.

“Kdo tak jako šéf Evropského parlamentu Antonio Tajani hovoří o začátku konce radikálně pravicových sil, opomíjí realitu. Zaprvé nacionalistické a populistické síly nezmizely z obrazu. Podíl Svobodných na příští vládě v Rakousku pro EU už možná nepůsobí jako apokalypsa, ovšem posílení Beppeho Grilla před příštími volbami v Itálii by na povrch mohlo vrátit debatu o budoucnosti eura. Zadruhé zůstává oslabení evropských institucí dlouhodobým strategickým cílem Kremlu, a proto mohou odpůrci EU nadále počítat s otevřenou nebo skrytou podporou z Moskvy. A zatřetí se hnací síly nacionalistů nevypařily. Globalizace relativizuje kulturní identity a způsobuje strukturální proměny ekonomiky. To vyvolává nejistotu. Tvrdý střet mezi otevřeností a uzavřením se je proto i v příštích letech velmi pravděpodobný,” vypočítává Niklaus Nuspliger v komentáři.

Tento střet se podle něj nerozhodne v roce 2017, ale až v nadcházejících letech. Pokud Emmanuel Macron nenaplní slib nových pracovních míst a blahobytu, bude možná brzy většina Francouzů hlasovat pro levicové či pravicové alternativy k EU. V přístupu k uprchlíkům se pak celý establishment posunul doprava, aby zastavil růst nacionalistů. “Kdo zasévá příliš velké naděje, může sklidit frustraci. Většina politiku zamlčuje, že zahraničně-politická slabost EU, nestabilita na Blízkém východě a nerovnost mezi počtem obyvatel rostoucí Afriky a naopak zmenšující se Evropy pro příští desítky let zvyšuje pravděpodobnost silných migračních proudů,“ dodává autor.

Žádná jiná organizace neztělesňuje nadnárodní spolupráci tolik jako EU. Proto je pro ni nacionalistická ideologie tak nebezpečným jedem.  Komentář NZZ považuje Viktora Orbána a Jaroslava Kaczynského za politiky, kteří sice kvůli hospodářským zájmům neprosazují vystoupení z EU, jejichž rétorika zaměřená proti “muslimům, elitám a Bruselu” však připomíná západoevropské nacionalisty a populisty.

“Východní nacionalisté blokují důležité evropské reformy, například v migrační politice. Jejich neliberální jed hrozí působit i mimo středoevropský region a rozložit společné hodnotové základy Unie,” uzavírá Nuspliger. Ve střednědobém výhledu je to podle jeho názoru pro EU stejně nebezpečné jako dominový nástup nacionalistů v západní Evropě.