Britský týdeník The Economist - se stejně jako americký server Quartz - minulý týden rozloučil s Arktidou, jak ji známe. Vše totiž nasvědčuje tomu, že zásadní proměnu severních končin naší planety již nelze zastavit, i kdyby lidstvo zítra hromadně vstoupilo do Greenpeace a do práce začalo jezdit výhradně na kole. “Ani úplné dodržování (klimatických) dohod z Paříže nezachrání Arktidu v její dnešní podobě,” cituje The Economist výkonného sekretáře organizace Arktická rada, jež sdružuje vědce a politiky osmi zemí, jejichž území zasahuje do oblastí za severním polárním kruhem.
Právě tato organizace minulý týden vydala zdrcující zprávu s názvem Sníh, voda, led a permafrost v Arktidě. “Hromadí se důkazy, podle nichž už změna klimatu posunula Arktidu nového stadia. Prudce stoupající teploty mění podstatu celého regionu. Rozpouštějí led na moři i na pevnině, způsobují intenzivnější lesní požáry, mění proudění vody v oceánech a rozpouštějí permafrost,” shrnul zprávu zmíněný Quartz. Otázkou prý pouze je, zda budou důsledky katastrofické méně nebo více.
Moc člověka se v severních končinách planety projevila skutečně drtivě. Za posledních třicet let se minimální rozloha ledu v letních měsících zmenšila na polovinu a jeho objem klesl o tři čtvrtiny. Do roku 2040 bude celá Arktida v létě v podstatě volným mořem.
Tím se ovšem na severu rozjíždí smrtonosná spirála. Tmavá hladina moře absorbuje větší množství slunečních paprsků než blyštivý led, který je naopak odráží zpět. Tím se jen zrychluje další oteplování této části planety. Pařížské dohody, pokud by se jimi opravdu státy řídily, předpokládají, že oteplování planety se zastaví na hodnotě o 2 stupně Celsia vyšší, než byla průměrná teplota před začátkem průmyslové revoluce. V případě Arktidy by to ovšem znamenalo rozdíl 5–9°C.
A důsledky tak zásadního oteplení Arktidy mohou být prý ohromné. Zpráva upozorňuje, že větry čerpají energii z rozdílu teplot mezi polárními oblastmi a rovníkem. Ten se ovšem rychle zmenšuje, takže větry mohou zeslábnout - což se prý již beztak děje, za poslední tři desetiletí o 5–15%. Výsledkem jsou nepředvídatelné výkyvy počasí, kdy studený nebo naopak horký vzduch proudí tam, kde by ho v danou chvíli nikdo nečekal. Podobně v důsledku změny hustoty mořské vody naředěné rozpuštěným ledem dochází ke zpomalení mořských proudů s klimatickými dopady na všechny světové oceány.
Nejděsivější prý ale je rychlost, s jakou se rozpouští grónský ledovec. Ten obsahuje 10% sladké vody na Zemi a jeho zásadní rozpad může dramaticky ovlivnit hladinu světových moří. Dění v Grónsku vědci úplně nerozumějí a neumí příští vývoj odhadnout; ale že taje rychleji, než se předpokládalo, považují za hotovou věc.
Na všem je nejdůležitější skepse: Arktidu coby ledem pokrytou oblast přitahující dobrodruhy a milovníky chladu už nelze zachránit. Míra změn ale jasná není - zpráva říká, že pokud by se Pařížské dohody dodržely, Arktida možná nalezne nějakou novou klimatickou rovnováhu. Pokud ne, dopady na celosvětové klima mohou být dramatické. The Economist v komentáři ještě dodává, že “dnešní stav Arktidy ukazuje, že lidstvo nedokáže klimatickou změnu prostě zastavit. Bude se jí muset přizpůsobit”.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
