Autor těchto řádků byl na zdejších stránkách nazván Kim Vit-varem, protože na nich citoval z díla zemřelého pana prezidenta. Nezbývá mu tedy než v citování pokračovat.
Předně musí říci, že nepatří k obdivovatelům průběhu oficiální části tryzny, kterou vyvrcholilo středeční převezení rakve Václava Havla z Pražské křižovatky na Pražský hrad. Sám se rád účastnil tichého průvodu, který oficiální části předcházel, a tím to také klidně mohlo skončit. Defilé stovek vojáků a rakev vezená na dělostřelecké houfnici mu sice možná přijde jako adekvátní státní poklona jednomu z největších státníků, jakého tahle země kdy měla, nicméně v souvislosti s dramatikem Havlem, jehož si lze jen těžko představit v uniformě, to byla situace značně, ehm, absurdní, že. Úplně stejně absurdní, jako náhlé otočení valné části zdejší politické reprezentace o 180 stupňů a její pasování se za nejbližší Havlovy přátele, obdivovatele a pokračovatele. Včele s Václavem Klausem, pochopitelně.
Přesto autor těchto řádků nechápe, co má jakékoli vzdání úcty Václavovi Havlovi společného s nařízenou devótností vůči zemřelému vládci totalitní Severní Koreje, jak je nejen na těchto stránkách některými uživateli (ať už si ti anonymové říkají jakkoli) podsouváno těm, kteří se chtějí Havlově památce poklonit. Ať už jde o tleskajícího občana na Hradčanském náměstí, pochodujícího vojáka se samopalem nebo, ano, nebo i náhle pohnutého Václava Klause. Proč se najednou tolik lidí tváří, že není nic morálnějšího, než se všem těm dojatým občanům vysmát a místo toho se v těchto dnech prohlásit (pochopitelně anonymně) za jakéhosi Anti-Havla, který světu odhalí jeho pravou, prý cenzurovanou (kdyby ovšem existovala cenzura, neměli by to kam psát, a říkat cenzura vymazávání hulvátských příspěvků na soukromé servery je, ehm, absurdní, že) tvář? Co je k tomu vede?
Možná je to spíš téma pro schopného psychoterapeuta než pro Kim Vit-vara. Ten si raději vypomůže jedním povedeným citátem pana prezidenta z jeho dvacet let starého textu: „Návrat svobody do prostředí veskrze morálně rozloženého vyvolal cosi, co sice zřejmě vyvolat musel, a co se tudíž dalo očekávat, co je však přesto nepoměrně vážnější, než byl kdokoli s to předvídat, totiž ohromný a téměř oslnivě viditelný výbuch všech možných špatných lidských vlastností.“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
