0:00
0:00
Aktuálně6. 2. 20073 minuty

Revoluce se blíží

České školy dostaly velký domácí úkol. Z „nalejváren“ se mají stát místa, v nichž se žáci budou cítit dobře, získají přehled o moderním světě a kde nebudou cítit staletími utvrzovanou převahu kamenné instituce. Staré školní osnovy diktované z centra mají být nahrazeny programy, které si má každá škola sestavit sama. Navzdory tomu, že školy na svých programech pracují, je to s reformou, zdá se, nahnuté.

Astronaut

České školy dostaly velký domácí úkol. Z „nalejváren“ se mají stát místa, v nichž se žáci budou cítit dobře, získají přehled o moderním světě a kde nebudou cítit staletími utvrzovanou převahu kamenné instituce. V celku jde o skutečnou revoluci, o největší změnu škol od dob Marie Terezie. Po rozdání pololetních vysvědčení zbývá učitelům na přípravu velkých změn posledních šest měsíců; tak praví zákon. Jak si vedou kantoři přesvědčení, že jim dodnes nikdo pořádně nevysvětlil zadání?

Školní prostředí se má změnit tak, aby žáci namísto biflování měli takové vědomosti, které použijí v běžných životních situacích.

Školní inspektory přestane zajímat, jak žáci umí vyjmenovaná slova nebo násobilku, budou kontrolovat to, zda spolupracují ve skupině, umějí obhájit svůj názor a zároveň respektovat přesvědčení druhých, kriticky myslet. Staré školní osnovy diktované z centra mají být nahrazeny programy, které si má každá škola sestavit sama.

↓ INZERCE

Rok poté, co nový školský zákon vešel v platnost, na svých programech pracovala pouhá čtvrtina škol. Za dalšího čtvrt roku (v prosinci 2006) došlo k výraznému posunu: téměř všechny školy (92 %) na svých programech pracují, čtyři procenta škol už je mají hotové.

Ve školství totiž „přituhuje“: od září začínají první až šesté ročníky základních škol a první ročníky osmiletých gymnázií učit „nově“, právě podle rámcových programů.

Navzdory tomu, že školy na svých programech pracují, je to s reformou, zdá se, nahnuté. Radek Sárközi, učitel a šéfredaktor vzdělávacího portálu www.eucebnice.cz uspořádal koncem loňského roku průzkum mezi učiteli a následně konstatoval, že školská reforma je v ohrožení.

Průzkumu se zúčastnila skoro tisícovka pedagogů, z nichž více než polovina (56 %) s reformou školství vůbec nesouhlasí. Ještě více učitelů (64 %) si myslí, že se jejich kolegové, ani vedení škol vůbec nezajímá o to, k jakým změnám na školách dochází.

Zajímavé je zjištění, že více než polovina (tentokrát 52 %) učitelů si myslí, že rámcové vzdělávací programy jsou kvalitní. Skoro tři čtvrtiny kantorů (74 %) jsou přesvědčeny, že programy jsou srozumitelné, ale 70 % si přeje, aby se jejich text změnil.

„V tom je právě problém, učitelé sice slýchají, že učí špatně, ale nikdo jim pořádně nevysvětlil, jak by to mělo být správně, takže vesměs trvají na svém,“ říká Ondřej Hausenblas, který učí didaktiku na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. „Rozumí rámcovým vzdělávacím programům, ale nemají tušení, jak je převést do praxe. Výsledkem toho může být, že velká reforma školství proběhne jenom na papíře. Změní se jenom názvosloví.“

Stejné obavy o reformu vyjádřilo i ministerstvo školství. Učitelé se cítí osamoceni, v Sárköziho průzkumu si 60 % učitelů myslí, že metodická pomoc ze strany ministerstva je nedostatečná, dalších 35 % je přesvědčeno, že je špatně zacílená. Celých 94 % kantorů pak uvádí, že ministerstvo propagaci reformy mezi laickou veřejností úplně zanedbalo.

Více si přečtěte v článku Cože, válet se v hodině?


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].