Zbytek vyhoštěných Rusů opustil Česko. Ambasáda v Moskvě pokračuje v nouzovém režimu

Českou republiku v pondělí před tři čtvrtě na pět odpoledne opustila druhá skupina diplomatů a dalších zaměstnanců ruského velvyslanectví v Praze. První část pracovníků ambasády vyhoštěných kvůli kauze Vrbětice odletěla vládním speciálem Iljušin-96 již v sobotu odpoledne.

Výjezdní příkaz dostalo celkem 123 ruských občanů; třicet z nich mělo diplomatický pas, zbytek služební. „Mohu konstatovat, že ruská strana stanovený termín splnila,“ uvedl v tiskové zprávě ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Počet členů konzulárních úřadů Ruska v Brně a Karlových Varech zůstává nezměněný, stejně jako českých zástupců na konzulárních úřadech v Petrohradě a v Jekatěrinburgu.

Na třetím terminálu se v pondělí opakoval téměř totožný obrázek, který byl k vidění při sobotním odletu. K letištní hale přijel autobus a dvě auta, z kterých téměř bez slova vystupovali diplomaté zaměstnanci a se svými rodinami, domácími mazlíčky a drobnějšími zavazadly. Skupinu tvořilo asi 60 lidí. Na dotazy novinářů odpovídali opět „bez komentáře“. Jen jeden z pasažérů v anglickém jazyce obstojně vysvětloval, že nerozumí anglicky.

Mezi rodinami a pracovníky v sobotním letu byl například Viktor Viktorovič Buďjak. Respekt již upozornil na jeho možnou spolupráci s GRU, konkrétně se speciální skupinou 29155, která stojí za útokem ve Vrběticích, ale také za otravou dvojitého agenta Sergeje Skripala v Británii. V Česku měl vysokou diplomatickou funkci, fungoval jako vojenský přidělenec.

České velvyslanectví v Moskvě bude nadále fungovat v nouzovém režimu, kromě velvyslance Vítězslava Pivoňky na místě zůstává šest dalších diplomatů a celkem čtyřiačtyřicet dalších zaměstnanců. Stejné počty má mít od úterý také ruská ambasáda v Praze.

Podle bývalého velvyslance v Rusku a ve Spojených státech Petra Koláře tak bude naše velvyslanectví fungovat jen coby udržovací mise a kreativní diplomacie nebude možná. „Na druhou stranu máme výhodu spojenců, které Rusko nemá, a naše diplomacie se může spolehnout na to, že nás v tom nenechají,“ věří Kolář.  To potvrdil i ministr Kulhánek s tím, že pomoc s chodem velvyslanectví Česku nabídly Německo, Slovensko, Británie, Maďarsko nebo Slovinsko.  Na českém velvyslanectví v Moskvě nakonec dostalo výpověď 89 místních sil.

Zcela skončit musel Český dům, od úterý v něm nebude fungovat hotel ani restaurace. Ten sloužil jako základní útočiště“ pro české podnikatele a další zájemce, kteří rozvíjeli vztahy s ruskými protějšky. „Zda teď Český dům bude fungovat nějakou družstevní formou, to nevím. Ale bez místních sil to bude těžké - i tady zřejmě dojde k nějakému zamrazení,“ míní Kolář.

Šéf sněmovního zahraničního výboru Ondřej Veselý (ČSSD) očekává, že se v česko-ruských vztazích v následujících dnech ani týdnech nebude dít nic. Do voleb bude podle něj ruská strana spíše vyčkávat. Situaci s ministrem zahraničí a stranickým kolegou Kulhánkem zatím nekonzultoval, ale nepředpokládá, že by se nyní Česko snažilo o jakékoliv narovnání vztahů.

„My jsme poškozená strana. Neumím si představit, že budeme ti, kteří budou nabízet pomocnou ruku,“ říká Veselý. Pokud však ruská strana udělá první krok, lze se podle něj o dialogu bavit, neboť obě ambasády jsou v této chvíli téměř paralyzované.

Na ruské straně musela naopak zavřít základní a střední škola při ruském velvyslanectví, která má kořeny v počátcích první republiky a letos měla slavit 100. narozeniny. Tehdy ji pomáhal zřídit prezident Masaryk a sloužila jako útočiště pro ty, kdo prchali před bolševiky. Jak upozornily Hospodářské noviny, tamní pedagogové byli vedení jako zaměstnanci velvyslanectví a v rámci zastropování počtu pracovníků se tudíž dostali na seznam těch, kdo museli Česko opustit. Kulhánek nicméně řekl, že nic nebrání tomu, aby fungovala jako jiné zahraniční školy v ČR.

Česká republika se také ocitla na seznamu zemí nepřátelských vůči Rusku. Na něm v současnosti figuruje pouze jedna další země - Spojené státy americké. A také americká diplomacie v Rusku je v současné době spíše udržovací misí.  Američtí diplomaté například musí žádat o povolení, pokud chtějí vycestovat mimo Moskvu. Do ochlazení vztahů platilo, že cestu mimo ruskou metropoli stačí hlásit.

Velvyslanec pak v Moskvě není vítán minimálně do summitu Biden-Putin, o němž se mluví. Američané rovněž nemohou najímat nové pracovníky na bázi kontraktu, a to ani pro hlídání dětí, které s diplomaty v Moskvě jsou. Zda některá z těchto opatření budou platit také pro české diplomaty, zatím není jasné.

Krize odstartovala 17. dubna oznámením, že podle zjištění českých vyšetřovatelů byli do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích v roce 2014 byli zapojeni agenti ruské GRU. Česko tak rozhodlo o vyhoštění 18 pracovníků ambasády, které označilo za důstojníky ruských tajných služeb. Moskva reagovala vyhoštěním 20 diplomatů či zaměstnanců české ambasády v ruské metropoli. Poté rozhodla Praha o vyhoštění dalších pracovníků, na jejichž odjezd dostalo Rusko čas do konce května. Moskva následně oznámila, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.

Podle ministra Kulhánka vznikne nová pracovní skupina, která se bude zabývat možným odškodněním obyvatel v okolí Vrbětic. Ruská ambasáda v Praze nabyla svých obřích rozměrů na konci 60. let. Tehdy si Moskva vybrala Prahu jako  rezidenturu pro práci tajných služeb. Od té doby se žádná z vlád neodhodlala k většímu zásahu do její velikosti.