Zabránit americkým úchylkám. Rumunsko schválilo zákon zakazující i debatu o genderu

Když se v horní komoře rumunského parlamentu minulé úterý hlasovalo o novele školského zákona, která upravuje vzdělávání na všech stupních tamního vzdělávacího systému, nezdálo se, že by z toho měla být zpráva s mezinárodním dopadem. Událost přesahující hranice Rumunska z ní ale udělal stručný dodatek, který k zákonu navrhla připojit dvojice nepříliš známých senátorů, a fakt, že jejich kolegové jejich nápad přesvědčivou většinou schválili.

Dodatek jmenuje činnosti, které jsou nově zakázány na všech stupních vzdělávání, ve všech vzdělávacích institucích, dokonce i na „jakémkoliv místě určeném ke vzdělávání a přípravě na výkon profese“. A kromě vágně (přesněji – nijak) definovaných „aktivit, které porušují morální normy“, politických aktivit nebo činností, které by mohly ohrozit „duševní integritu“ dětí a dospívajících dětí, zákon zakazuje všechny zmínky o „teoriích či názorech tvrdících, že gender je odlišný koncept než biologické pohlaví“ a že gender a pohlaví nejsou vždy identické.

S dodatkem přišla dvojice senátorů zastupujících křesťansko-demokratickou Stranu lidového hnutí (PMP), přičemž hlavním navrhovatelem je čtyřicetiletý senátor Vasile Cristian Lungu. Po absolvování katolické Loyolské univerzity v Chicagu pracoval ve Spojených státech v bankovnictví, celkem strávil v USA přes patnáct let a má z dob studií i následného života úzké vazby na americké konzervativní kruhy. Jak řekl v rozhovoru pro rumunské vysílání Rádia Svobodná Evropa (RFE), právě pobyt v Americe ho inspiroval k předložení debatovaného návrhu. „Mým cílem bylo zabránit podobným úchylkám, pokud to tak mohu říci, jaké jsem viděl na amerických školách, ochránit před tím rumunské školy a rumunské studenty,“ řekl stanici.

Po dotazu RFE, jaké „úchylky“ má na mysli, nebyl Lungu příliš konkrétní, mluvil pouze o „mnoha chlapcích“, kteří „pod vlivem neziskových organizací“ tvrdili, že se identifikují jako dívky a požadovali přístup na dívčí toalety nebo sprchy, případně závodili na dívčích sportovních kláních. Na jakých školách se to dělo a jak přesně to souvisí se situací v Rumunsku, Lungu taktéž nevysvětluje. Opakuje nicméně, že jeho cílem je zabránit i tomu, aby byly v rumunském vzdělávacím systému „desetileté děti“ byť jen informovány o existenci genderové identity, tedy možnost identifikovat se jinak než podle biologicky daného pohlaví.

Ilegální studium

Není jasné, jestli nová pravidla skutečně začnou v Rumunsku platit - čeká se na prezidenta Klause Iohannise, jemuž běží dvacetidenní lhůta na rozhodnutí, zda pošle normu zpět do parlamentu. A podle nepotvrzených informací rumunských médií se k tomu chystá. Není rovněž jasné, jak přesně by naplňování zákona vypadalo. Neví to mimochodem ani senátoři, kteří pro zákon zvedli ruku, jak zjistila rumunská pobočka on-line magazínu Vice, když se několika z nich dotazovala.

Kupříkladu Lungův kolega z PMP Gheorghe Baciu sdílí obavy z ovlivňování dětí, které je prý „proti přírodě“, ale zároveň je pro zachování výuky genderových studií na rumunských univerzitách, byť do okamžiku, než s ním Vice mluvil, vůbec nevěděl, že se obor na tamních univerzitách vyučuje a studuje. Další neuměli vysvětlit ani základní pojmy, s nimiž zákon operuje, u jiných se dokonce ukázalo, že ani netuší, o čem to vlastně hlasovali.

Velmi silná reakce přišla právě z akademických kruhů a od studentských spolků, jakožto i sféry neziskové nebo od části politiků.  A rovněž od organizací hájící zájmy transgender osob, jimž by zákon de facto upřel právo na existenci. Hlasitě se ozvaly univerzity, protože znění zákona by nebylo možné dodržet jinak než zrušením oboru genderových studií, který se v Rumunsku – stejně jako v Česku – studuje na dvou vysokých školách. „Měla jsem radost, že jak moje alma mater, tak jednotliví akademici se proti zákonu ozvali,“ píše v e-mailu Oana Baluta, která genderová studia vystudovala na Národní škole politických studií a veřejné správy (SNSPA) a nyní vyučuje na Fakultě žurnalistiky a komunikačních věd Bukurešťské univerzity.

Podle prohlášení rumunských univerzit zákon zásadně ohrožuje akademické svobody i volnost vědeckého bádání, kam se genderová studia coby obor zkoumající a ovlivňující důležité společenské otázky řadí, stejně jako ústavní principy, mezi nimi i svobody slova. Až na několik výjimek protestují akademici a akademičky napříč obory. „Představa, že postavíte univerzitní obor mimo zákon, je zcela absurdní,“ telefonuje z Bukurešti fyzik Stefan Irimicius. „Nastoluje to velmi nebezpečný precedent – co se zakáže zákonem dál? Výuka historie? Nebo přijde zákaz mluvit o nějakých politických tématech?“

Irimicius zároveň upozorňuje, že zákaz jakékoliv debaty o genderu ohrožuje i jeho obor. „Fyzicky do něj sice přímo nikdo nezasahuje, ale my potřebujeme pro vědu nadchnout i dívky, upozorňovat na to, že genderové předsudky jim často brání, aby se přírodním vědám a vědě obecně věnovaly,“ říká. „Pokud by ten zákon začal platit, tak bychom o ničem z toho nemohli mluvit.“ Řada vysokoškolských učitelů včetně citované Oany Baluty už oznámila, že by zákon „občansky neposlušně“ nedodržovali.

Pozor na genderovou ideologii

I kdyby zákon nakonec spadl pod stůl, je na místě mu věnovat zvýšenou pozornost. Jak upozorňuje Baluta, krok zapadá do širšího kontextu debat, které nabírají na intenzitě nejen v Rumunsku. „Tento zákon je součástí (mezi)národní kampaně proti tzv. genderové ideologii,“ píše a vypočítává další témata, která pod hlavičkou této kampaně v Rumunsku diskutují: sexuální výchova na školách, otázky definice manželství nebo Istanbulská úmluva.

Právě k mezinárodní dohodě, která má za cíl bojovat s domácím a sexuálním násilím a kterou Rumunsko předloni ratifikovalo, mimochodem odkazuje autor zákazu, zmiňovaný senátor Lungu. Tvrdí, že zákaz jakékoliv zmínky o genderu vrací zemi „zpět k normalitě“, z níž ji prý právě vytrhla tato úmluva - a spolu s ní i ve stejný rok konané neúspěšné referendum navrhující zakotvit v ústavě definici manželství výhradně jako svazku muže a ženy.

Zmiňovaná témata jsou ostatně na stole – či spíše pod stolem – také v Česku. Pokus reformovat sexuální výchovu na školách před několika lety překazily konzervativní organizace, také v české sněmovně leží ústavní novela, která zakotvuje manželství jako spojení „jednoho muže a jedné ženy“. A stále čekáme na ratifikaci Istanbulské úmluvy, kterou sice před čtyřmi lety podepsala Sobotkova vláda, ale jejíž finální schválení se nyní nezdá příliš pravděpodobné. A už dva roky čeká ve sněmovně na projednání zákon legalizující stejnopohlavní manželství.

Na rozdíl od Rumunska se ale v Česku nikdo nepokouší zakazovat zákonem genderová studia ani debatu o genderu. „Doufala bych, že by se tady něco podobného nemohlo stát,“ říká Kateřina Nedbálková, která genderová studia vyučuje na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. „Otevřené výzvy k zákazu slyšíme zatím pouze z okrajových zdrojů a na sociálních sítích. Ale je fakt, že také cítíme jistou averzi vůči oboru, zejména od laické veřejnosti - a do nějaké míry i z akademické sféry.“

Ostatně před dvěma lety genderová studia zanikla právě na FSS MU jako samostatný obor a stala se z nich specializace v rámci katedry sociologie. Prakticky to znamená méně studentů, méně vyučujících (z šesti zbyli tři) a menší „zásah“ – nyní se tématu mohou věnovat pouze studenti sociologie.

Tento týden pak Akademický senát Fakulty humanitních věd Univerzity Karlovy schválil velkou reorganizaci fakulty, v rámci níž bude překreslen celkový půdorys fakulty. Zatímco některé stávající katedry se přeskupí do nové formy, genderová studia jako samostatné pracoviště zaniknou (podobně jako se to stane u některých dalších oborů) a zaměstnanci katedry přejdou pod „křídla“ jiných oborů; třeba sociologie jako v Brně.

Děkanka fakulty Marie Pětová ale zdůrazňuje, že význam genderových studií reorganizací neutrpěl. „Studijní obor, respektive studijní program Genderová studia se na FHS UK ani neruší ani nemění. Jde o prosperující program, který se nově realizuje i v cizojazyčné (anglické) verzi, a to velmi úspěšně,“ píše děkanka v emailu a dodává, že na fakultě zůstává také celý odborný tým. Fakt, že obor zůstává zachován, je hlavní i pro šéfku katedry Věru Sokolovou. „Z našeho pohledu je zásadní, že zůstal studijní program a že je akreditován na deset let,“ říká.