Vznikne další omluvný dopis? Čína žádá, aby se nejvyšší čeští politici distancovali od Vystrčila

Nedávná cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan je Číně stále trnem v oku. Peking považuje ostrov za svoji vzbouřeneckou provincii a snaží se zabránit jakýmkoliv zahraničním politickým návštěvám, protože se obává, že to bude legitimizovat jeho autonomii. Na vlastní kůži to poznal i Vystrčil, když o něm ministr zahraničí Číny Wang I prohlásil, že za svoji cestu „zaplatí vysokou cenu“. Peking již oznámil první splátky: firmy, které se návštěvy Tchaj-wanu účastnily jako součást delegace, nesmí na čínský trh. Vstup do Číny bude mít zakázán i sám Vystrčil spolu s dalšími senátory.

Oslabit výsledky cesty se v Česku snaží i čínský velvyslanec Čang Ťien-min. Zdroje Respektu uvádějí, že si stěžoval u premiéra Andreje Babiše i na ministerstvu zahraničí na vznik pracovních skupin, na nichž se Vystrčil dohodl po svém návratu s předsedou vlády. Ty mají za úkol kontakty získané na Tchaj-wanu přetavit do konkrétní spolupráce. Mluví se o možnosti příchodu tchajwanských investičních skupin, bank nebo zřízení přímé letecké linky mezi Tchaj-pejí a Prahou.

Velvyslanec měl premiérovi říct, že si to Čína nepřeje: vadí mu především to, že ve skupinách by měli působit i ministerští náměstci, což z pohledu Pekingu zesiluje jejich význam. Číně se nelíbí, že vláda o Vystrčilově návštěvě Tchaj-wanu mluvila jako o akci Senátu, ale teď se na ní chce podílet právě prostřednictvím zmíněných skupin. Kabinet každopádně velvyslance odmítl s argumentem, že ve skupinách jde o ekonomické vztahy - a ty Česko s Tchaj-wanem provozuje běžně.

Stejně tak se ministři vymezili i vůči další výtce, když Čang Ťien-min protestoval proti účasti tchajwanské delegátky na právě skončené konferenci o 5G sítích. Čínská firma Huawei, která by se jich ráda účastnila, je přitom považována za bezpečnostní riziko. V zákulisí české politiky se nyní mluví i o tom, že Čína zkouší u premiéra Babiše, předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka a prezidenta Miloše Zemana prosadit „dopis tří“. Mělo by se jednat o obdobu tzv. „dopisu čtyř“, který vznikl v roce 2016 a podepsali ho tehdejší i současný prezident Zeman, předsedové obou komor Parlamentu a premiér Bohuslav Sobotka.

Šlo o reakci na pobouření Číny nad tím, že se ministr kultury Daniel Herman setkal s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. Ústavní činitelé se od tohoto kroku distancovali a dopis se nesl v servilním tónu. Politici pak své ponížení vysvětlovali obavou ze zastavení byznysu s Říší středu. Dopis tří by podle představ Číny mohl mít podobný tón, hlavním cílem by byl distanc od Vystrčila a jeho další oslabení. Zatím se však zdá, že vláda ani na tento požadavek nepřistoupí. Prohlášení, které by mohlo vzniknout, by obsahovalo jen zmínku, že cesta senátorů na Tchaj-wan nenarušila Českem oficiálně respektovanou „politiku jedné Číny“.