V Polsku začal platit zákaz všech interrupcí. Odpůrci zákona slibují peklo

Vždycky nečekaně. Co se zákazu potratů týče, právě tímhle pravidlem se polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) řídí. V říjnu rozhodl Ústavní soud - na pokyn šéfa strany a reálného vládce země Jaroslawa Kaczyńského, neboť PiS tamní konstituční tribunál zcela ovládá - že ukončení života plodu s vrozenou vadou je nelegální. V praxi to znamenalo naprostý zákaz potratů v Polsku a pro liberální část společnosti to byl šok. Výsledkem byly mohutné, statisícové demonstrace. K zákazu potratů chybělo jediné, soudní rozhodnutí publikovat ve sbírce zákonů. A k tomu loni na podzim nedošlo.

Stalo se to tento čtvrtek – a opět naprosto nečekaně. Od nynějška jsou tedy dlouhodobě přísné polské zákony ještě přísnější. Ukončit těhotenství je v Polsku možné jen v případě, že je následkem znásilnění.

Menší protesty začaly už ve středu večer, kdy Ústavní soud zveřejnil celé rozhodnutí. To je nutné před zařazením rozhodnutí do sbírky zákonů. A na čtvrteční večer už plánují organizátoři podzimních demonstrací mnohem rozsáhlejší protesty. „Uděláme jim peklo, na jaké nezapomenou,“ slibuje jejich vůdkyně Marta Lempart.

Vládní politici z PiS ale spoléhají na to, že žádné peklo podstupovat nebudou. Podle zákulisních informací polských médií věří, že kvůli zimě, pandemii a únavě přijde tentokrát do ulic výrazně méně lidí, než v říjnu a listopadu.

Právně vzato přitom Ústavní soud nemohl rozhodnout jinak. Podle polské ústavy je skutečně umělý potrat legální jen u těhotenství, které je výsledkem znásilnění. Dlouhá léta ale fungoval takzvaný potratový kompromis: Polky za interrupcí jezdí do blízkého zahraničí včetně Česka. Necelou tisícovku interrupcí těhotenství, kdy je plod vážně poškozen, lékaři prováděli v Polsku. To nyní končí. Ženy, jejichž plod má diagnostikovanou vadu, budou muset rovněž do zahraničí.

O to však na podzim nešlo. Protestující Polky a Poláci nechápali, proč o velmi sporné věci soud vůbec rozhodoval. Nic ho k tomu nenutilo a s jeho rozhodnutím souhlasila jen katolická církev a zhruba patnáct procent občanů. Jediným vysvětlením byl - podle pouličních nepokojů i komentátorů a analytiků - politický zájem PiS. Právě se rozbíhala druhá vlna epidemie, Polsko si nevedlo dobře. Odklonit pozornost se tedy vládní straně hodilo.

Podobně si pozorovatelé vysvětlují fakt, že rozhodnutí nabylo reálné právní moci právě nyní. Polský program očkování není právě zářivý sukces a vládní strana zaznamenala několik případů, kdy její představitelé obcházeli pravidla a možná „předbíhali“ s vakcinací. Respektovaný konzervativní deník Rzeczpospolita mluví v souvislosti s publikováním rozhodnutí přímo o „cynismu a bezohlednosti“.

V praxi se pro nechtěně těhotné Polky mnoho nezmění. Infrastruktura pokoutních potratů je dobře vyvinutá - v příhraničních městech v Německu, Česku či Švédsku je řada klinik, které nabízejí i dopravu na zákrok a zpět. Cena se pohybuje kolem deseti tisíc korun. Prakticky každá polská žena ví, jak v případě nechtěného těhotenství postupovat, a desítky tisíc tak každý rok činí. Nyní k nim přibude zmíněných zhruba tisíc žen ročně, které dosud zákrok podstupovaly v Polsku. Což už tak těžkou a bolestnou životní epizodu učiní ještě bolestnější.

Jiná věc je politická symbolika – tedy frustrace velké části mladých Poláků a zjevný rozpor mezi politickým rozhodnutím vládní strany a názorem veřejnosti (drtivá většina lidí se přeje zachovat současný stav, nebo pravidla interrupcí naopak uvolnit). Jak velký je, to se možná ukáže ve Varšavě a dalších polských městech už ve čtvrtek večer.