V březnu ještě peníze přišly. Stát při záchranných opatřeních zapomněl na dohodáře

Od poloviny března, kdy vláda Andreje Babiše kvůli epidemii koronaviru zavedla mimořádná opatření, jež takřka ze dne na den zastavila zdejší ekonomiku, si politici, ekonomové i média pokládají klíčovou otázku: kolik obyvatel tím přišlo o stálý příjem a jak dlouho jsou schopní bez něj vydržet? Zatím jsme dostávali jen dílčí odpovědi v podobě příběhů konkrétních profesních skupin nebo lidí, jež v dramatickém detailu přinášela média. I na stránkách Respektu jste si mohli přečíst texty o hospodských, učitelích, elektrikářích, matkách samoživitelkách nebo majitelích firem, již náhle přišli o příjmy a teď řeší, co s nimi bude.

Ač jde o dramatické příběhy, zatím se vždy jednalo jen o dílky z velké skládačky - a celkový obraz situace dosud chyběl. Když tedy v pondělí agentura PAQ Research známého sociologa Daniela Prokopa zveřejnila svůj výzkum o dopadu koronakrize na české domácnosti, očekávání bylo velké. Výzkum však nakonec tolik nových zjištění nepřináší. Hlavně proto, že na větší posuny je ještě brzy: v březnu výplata za únor ještě přišla a hlavní náraz přijde až v dubnu. Průzkum je však cenný v tom, že už teď připomíná, že je tu velká skupina obyvatel, kteří jsou výpadkem příjmů dlouhodobě ohrožení - a na některé z nich stát se svými chystanými záchrannými programy stále zapomíná.

Ani na nájem

Výzkumný tým Daniela Prokopa pracoval s reprezentativním vzorkem přibližně tří tisíc osob, jimž na přelomu března a dubna položil otázky týkající se ekonomické situace. Respondentů se výzkumníci ptali, zda přišli o práci, jestli je potkal třeba i částečný výpadek příjmů a na jak dlouho jim vydrží dosavadní úspory. Z průzkumu vyšlo, že o práci úplně přišlo pět procent lidí, 16 procentům se výdělek snížil o polovinu a více než 38 procent lidí má úspory vystačující maximálně na měsíc.

„Že je tu zhruba třetina lidí, kteří více méně nemají úspory a žijí z měsíce na měsíc, to dlouhodobě víme,“ říká socioložka Lucie Trlifajová z Centra SPOT, která se dlouhodobě zabývá trhem práce a lidmi ohroženými chudobou. Mnohem zajímavější zjištění je podle ní to, že je tu velká část populace, která nemá úspory a současně jí vypadly příjmy minimálně o polovinu. Takových lidí je podle průzkumu devět procent - zhruba tedy každý desátý Čech. A tito lidé můžou už za měsíc upadnout do velkých existenčních problémů jako jsou dluhy nebo exekuce. „V březnu ještě většině lidí přišla výplata za únor. V dubnu už mnoha lidem nepřijde a dojdou jim zbylé úspory. A ještě o měsíc později už třeba nebudou mít ani na nájem,“ míní.

Vláda představila několik opatření, která mají těmto černým scénářům předejít. Lidé, kteří se po zavření škol museli doma zůstat se svými dětmi, dostali ošetřovné odpovídající 60 procentům platu. Dalším významným nástrojem, který má lidi ochránit před výpadkem příjmů, je tzv. kurzarbeit - program směřovaný na firmy, jenž má za cíl udržet pracovní místa a předejít rozsáhlému propouštění. Vláda bude zaměstnavatelům, typicky průmyslové továrně, dotovat až 80 procent mezd za pracovníky, které firma nebude během krizové odstávky potřebovat.

Je sice otázka, kolik firem dokáže kurzarbeit nakonec využít, ale ekonomové se shodují, že lidé v zaměstnaneckém poměru jsou tímto programem celkem chránění. Vláda po jistém váhání nakonec plošně pomůže i živnostníkům a každý OSVČ postižený krizí bude mít nárok na jednorázový příspěvek 25 tisíc korun - až na některé výjimky jako třeba ty, kteří živnost v březnu ukončili, nebo lidi pobírající příspěvky na bydlení.

Jsou tu ale skupiny obyvatel, na které vláda zatím nemyslela. Jde především o lidi, kteří si vydělávají různými pružnými pracovními úvazky jako je dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti. „Dohodáři jsou často studenti, ženy na mateřské nebo důchodci. Tímto způsobem si často jen přivydělávají, ale může to být pro ně hlavní zdroj příjmů, o který teď přišli. Tihle lidé zatím nemají od vlády slíbenou žádnou konkrétní podporu. A stát jim evidentně moc pomoci nechce,“ říká ekonom Filip Pertold z akademické instituce CERGE-EI. Pertold je přesvědčen, že by jim stát měl pomoci jednorázovou finanční injekcí podobně jako živnostníkům. Něco podobného v úterý navrhla opoziční Pirátská strana, když doporučila vyplatit lidem pracujícím na dohodu jednorázově 15 tisíc korun stejným způsobem, jako to vláda slíbila OSVČ.

Skrytý nástroj

Pro lidi, na které se nevztahuje žádný z dosud přijatých vládních plánů, jsou tu nicméně ještě další možnosti, jak získat peníze od státu. Tím, který se pro současnou situaci hodí nejlépe, je podle socioložky Trlifajové tzv. jednorázový mimořádný příspěvek, který nabízí ministerstvo práce a sociálních věcí. Lidé, které potkal krátkodobý výpadek příjmů, můžou dostat jednorázovou pomoc až 50 tisíc korun. Dříve žadatel musel doložit, že nemá už žádné úspory ani majetek, aby na tuto částku dosáhl, ale pod vlivem krize ministerstvo tuto podmínku vypustilo a ověřuje u žadatelů jen výpadek příjmů.

„Je to dávka pro lidi, kterým vypadl příjem a potřebují třeba zaplatit nájem a elektřinu nebo opravit pračku. Někomu stačí dva tisíce, někomu dvacet tisíc,“ říká Trlifajová. Podle ní je ale problém, že mezi lidmi ohroženými výpadkem příjmů se o téhle dávce příliš neví. „Vláda o tom nemluví a také média píší hlavně o těch opatřeních přijímaných ad-hoc. Přitom je tu nástroj, který tu je a dá se použít,“ vysvětluje.

Díky výzkumu PAQ Research jsme každopádně získali první ucelenější přehled o tom, kolik lidí může mít už brzy v souvislosti s bojem proti koronaviru existenční problémy. Je samozřejmě otázka, jak budou tato čísla vypadat za měsíc. Někteří lidé z této ohrožené skupiny nejspíš vypadnou, protože se na nich pozitivně projeví vládní opatření –živnostníkům nahradí výpadek příjmů příspěvek od státu. Jiní, jako třeba zmínění dohodáři, ale v téhle skupině nejspíš zůstanou – pokud si na ně vláda nevzpomene nebo se nezačnou hromadně hlásit o jednorázovou pomoc v nouzi.

A do ohrožené skupiny bez příjmů i úspor nejspíš přibydou někteří zaměstnanci, kteří přijdou o práci, protože si jejich zaměstnavatel spočítá, že se mu krurzarbeit z nějakého důvodu nevyplatí. Mezi ohroženými můžou být i matky samoživitelky, které musely zůstat s dítětem doma. Sice mají nárok na ošetřovné odpovídající 60 procentům platu, nicméně pro domácnost s jedním příjmem může i 40procentní výpadek znamenat propad pod hranici chudoby.

Co s těmito lidmi bude, až jim dojdou úspory a nebudou mít třeba na nájem, není příliš složité domyslet. Někteří si zřejmě půjčí – už nyní podle průzkumu PAQ Research zvažuje půjčku od příbuzných osm procent lidí, čtyři procenta pak přemýšlejí o komerčním úvěru. Vzhledem k tomu, že do rizikové skupiny patří častěji chudí lidé, řada z nich na půjčku v bance nedosáhne a uchýlí se k rychlé půjčce z jiných zdrojů. „První krok bývá najít si třeba aspoň brigádu a půjčit si od rodiny. Když se nedostatek financí nevyřeší, následuje komerční půjčka. Tihle lidé jsou ale rizikoví, takže jim často banka nepůjčí a tak volí rychlou půjčku u mimobankovní firmy, která má mnohem nevýhodnější a přísnější podmínky,“ varuje Trlifajová.