Ticho před útokem? Rusko spustí akci, nebo musí stáhnout předsunuté jednotky zpět

Ve středu nastalo okolo konfliktu ve východní Evropě na okamžik napjaté ticho - jako když se rváči naposledy měří pohledem, než se na sebe vrhnou. Jako by už obě strany v uplynulých dnech zaujaly všechny potřebné pózy, vyřkly všechny výhrůžky a zvýšily hlas na maximum. Teď se buď jeden z nich otočí a s bouchnutím dveří odejde z místnosti. Nebo nastane mela.

Tedy samozřejmě, odejít by musel Vladimir Putin a jeho téměř dvousettisícová armáda na hranicích s Ukrajinou. Ruští vojáci jsou v předsunutém postavení, připraveni na útok, významná část z nich přežívá v chladném počasí ze dne na den v improvizovaných podmínkách. Britský deník The Guardian o tom přinesl krátký text s výmluvnou fotografií, kterou zachytil na Twitteru vojenský analytik Rob Lee.

V jeho odkazu je celá série snímků zhruba stovky ruských vojáků, kteří údajně již pátým dnem pobývají na nádraží jednoho ruského městečka asi dvacet kilometrů od hranice s Ukrajinou. Jídlo si musí zajišťovat z přidělených peněz a pohodlně to v nádražní čekárně rozhodně nevypadá. The Guardian není jediný, kdo konstatuje, že Rusko nemůže v útočné pozici setrvávat příliš dlouho: akci buď spustí, nebo stáhne předsunuté jednotky zpět. Jinak hrozí, že se mu organizace začne rozpadat pod rukama.

Iluze si podle všeho nedělá ani Ukrajina, která ve středu doporučila všem svým občanům, aby Rusko neprodleně opustili. Může se prý jednat až o několik miliónů lidí, kteří žijí permanentně na opačné straně hranice, mnozí Ukrajinci také mají rodiny v obou zemích. Všeobecně se očekává, že Kyjev vyhlásí výjimečný stav, který se bude týkat celého území státu s výjimkou doněcké a luhanské oblasti. Zatím platí vyhlášení nouzového stavu státu, na jehož základě už Ukrajina povolala do zbraně část rezervistů; výjimečný stav bude znamenat ještě rozsáhlejší mobilizaci. Podle BBC dává především vládě vyšší pravomoci nutné k obraně země a měl by trvat 30 dní. Ve večerních hodinách se zdálo, že se ukrajinské úřady staly terčem další vlny kybernetických útoků.

Mezitím po celém světě padala prohlášení, v drtivé většině v ruský neprospěch. Celkově se zdá, že Moskva je v tomto konfliktu zásadně izolovaná. Generální tajemník OSN António Guterres na zasedání Valného shromáždění prohlásil, že „nadchází okamžik, o němž jsem doufal, že nikdy nenastane“ a že je „čas na umírněnost, rozum a deeskalaci napětí“. Spojené státy na tomtéž zasedání upozornily, že konflikt může vyhnat z domova na pět milionů Ukrajinců a vytvořit novou uprchlickou krizi, jednu z největších vůbec.

Na fakt, že Rusko v hrozícím konfliktu postrádá spojence, poměrně nečekaným způsobem upozornil britský ministr obrany Ben Wallace, který na setkání s příslušníky britské armády barvitě poznamenal, že „Putin se totálně zbláznil (has gone full tonto)“, a přirovnal ho k caru Mikulášovi I. Ten také postrádal spojence a Skotská garda mu - slovy britského ministra - v Krymské válce „nakopala zadnici (kicked the backside)“, což teď „může vždycky udělat znovu“. Ben Wallace dříve právě u Skotské gardy sloužil. Mluvčí ruského ministerstva obrany na to reagoval doporučením, aby „britští příslušníci ozbrojených sil dobře studovali ruskou geografii, ale také ruskou historii“ - a aby tak „svými životy neobohatili naše společné dějiny válek kvůli zájmům nedovzdělaných britských politiků“.

Evropská unie svolala na čtvrtek mimořádný summit do Bruselu a během dne přijímala další sankce. Na seznamu osob stižených ekonomickými restrikcemi Západu se kromě poslanců ruské Státní dumy ocitli také Putinovi spolupracovníci, ruský ministr obrany Sergej Šojgu a mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharova. Ta v rozhovoru pro britská média znovu potvrdila dlouhotrvající přesvědčení Kremlu, na něž v textu pro The Economist nedávno upozornil analytik The Carnegie Endowment Alexander Gabuev – tedy že Západ by na Rusko sankce uvalil tak či onak bez ohledu na jeho konkrétní chování, neboť se snaží zemi zničit. Pokud je tento úhel pohledu skutečně obecně rozšířený, pak značně oslabuje pravděpodobnost, že sankce mohou mít na chování ruské elity zásadní vliv.

Americký časopis Newsweek ve středu  podvečer přišel s tvrzením, že administrativa Joea Bidena ukrajinského prezidenta Zelenského upozornila, že podle amerických zpravodajských informací může útok očekávat v následujících 48 hodinách. Členové prezidentova týmu informaci novinářům potvrdili s tím, že taková situace jistě může nastat - „protože Putin nemůže držet takové množství vojáků v terénu příliš dlouho“.

Tím se znovu dostáváme k počátečnímu tvrzení, že nad východní Evropou se ve středu vznášelo napjaté ticho, jež se však může v jediném okamžiku proměnit ve svůj pravý opak.