Stavební zákon narazil v Senátu. Pro nebyl vůbec nikdo

Vláda pohořela v Senátu s novým stavebním zákonem, který považuje za nejdůležitější normu tohoto volebního období. Pro překvapivě nehlasoval vůbec nikdo – všech přítomných 65 zákonodárců bylo naopak proti. Zamítnutí doporučil i zpravodaj zákona Jaroslav Větrovský zvolený do Senátu za hnutí ANO. Hlasoval proti, stejně jako další tři senátoři ANO. Proti byli i oba sociální demokraté.

Podle Větrovského lze najít na zákonu i pozitiva, ale větší jsou podle něj negativa, za něž považuje hlavně „fatální oddálení veřejné správy od lidí na venkově“ a omezení znalosti místního terénu poté, co stavební řízení přejde z obcí na státní správu. Větrovský je souběžně starostou města Mladá Vožice na Táborsku a jeho výhrady často opakují i jiní představitelé samospráv.

Dnes stavební úřady fungují v takzvané přenesené působnosti, kdy agendu státu zajišťují obce, podobně jako třeba vydávání řidičských průkazů. Nově by stavební úředníci přešli pod stát a celou jejich hierarchii by řídil nově vytvořený Nejvyšší stavební úřad se sídlem v Ostravě.

Zastánci změnu hájí tím, že odpadne konflikt zájmů, kdy úředníci jdou na ruku „svým“ starostům. Odpůrci argumentují tím, že stavební agenda se vzdálí občanům a že jde o nedomyšlený a obří zásah do zaběhlé úřední soustavy, který může místo slibovaného zrychlení procedur naopak stavební řízení paralyzovat.

Norma dále přináší rozvolnění procedur a úředního dohledu - s argumentem, že řízení poté bude rychlejší a jednodušší. Hlavní novinkou v tomto ohledu je princip takzvané integrace dotčených orgánů. Dnes stavebníci musí pro své záměry získat nejen souhlas stavební úřadů, ale i jiných institucí, které posuzují dopady staveb na životní prostředí, vodní hospodářství, hygienu nebo půdní fond. Úředníci na těchto místech dnes mohou spornou stavbu svým stanoviskem zablokovat.

Nově by ale byli včleněni do státního stavebního úřadu, kde se budou všechna hlediska posuzovat pod vedením stavebního úředníka. Výhodou má být princip takzvaného jednoho razítka, kdy stavebník nemusí obíhat víc úřadů (jedno razítko by ale ani tak nakonec nestačilo, některé orgány – třeba hasiči – se totiž integrovat nebudou). Rizikem naopak je, že se oslabí nezávislé slovo specialistů. Anebo že třeba úředníci specializovaní na ochranu přírody nebudou chtít na nová integrovaná pracoviště vůbec nastoupit, což hájení veřejných zájmů ještě dál oslabí.

Lidé, kteří veřejné zájmy profesně hájí, se proto bojí, že na věci jako ochrana životního prostředí nebo památek už nebude tolik brán zřetel. „Lze reálně očekávat živelnou výstavbu výškových budov tam, kde to dnes není legálně možné," napsal před hlasováním v dopise, adresovaném předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi, prezident Českého národního komitétu Mezinárodní rady památek Václav Girsa.

„Schvalovat zákon, který se týká úplně všech občanů, aniž by existovala byť jen minimální shoda nad hlavními principy, je velmi nebezpečné,“ uvedl k výsledku hlasování Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu, neziskové organizace specializované na právní spory spojené s ekologií.

V zákoně – tak jak ho v květnu odhlasovali poslanci – je kromě těchto nových principů i mnoho menších změn. V řadě případů jde o těžce srozumitelné právní technikálie, které mohou mít na stavební procedury velký význam, ale jejich podstatě často nerozumí ani sami zákonodárci. Jiné změny jsou srozumitelnější – třeba uvolnění předpisů pro projektování nových bytů tak, že už nebudou muset mít přímé sluneční osvětlení, tedy teoreticky ani okno.

Zákon se nyní vrací do sněmovny. Ta může Senát přehlasovat a znovu zákon odhlasovat v původním znění, ale na to je potřeba většina všech poslanců, tedy aspoň 101 hlasů. Tuto většinu nyní vláda pro zákon nemá. Opakované hlasování se odehraje nejspíš už během prázdnin a výsledek lze stěží předvídat – rovnováhu sil mohou narušit dovolené, jiné konfliktní body se poslední dobou odpůrcům úspěšně daří blokovat protahováním schůzí.

V květnu bylo pro jen 72 ze 175 přítomných poslanců, a to hlavně z ANO a SPD. Sociální demokraté hlasovali různě, komunisté byli nakonec překvapivě proti, což zdůvodnili právě nově zaváděnou možností stavět byty bez oken. V kontextu celého nově napsaného zákona jde ovšem jen o malou dílčí změnu, lze si tedy představit situaci, kdy komunisté - jako už v jiných dřívějších bodech - nakonec vládě v tak důležité věci vyhoví.