Pokoj bez oken nebo trafostanice za plotem. Stavební zákon míří do finále

K standardní výbavě obytné místnosti dnes patří okno. Nikde však není dáno, že tuto tradici nelze změnit. Stačí aby prošel nový stavební zákon v té verzi, k níž se momentálně kloní poslanci. Z paragrafů má vypadnout požadavek na „přímé denní osvětlení“ a „přímé větrání“. Nově bude stačit, když místnost „splňuje požadavky na bydlení z hlediska velikosti, osvětlení, větrání, vytápění a hluku“, což půjde zařídit i umělým osvětlením nebo vzduchotechnikou.

„Jsem liberál. Podle mě je věc trhu, kdo si co koupí a nekoupí. Jinými slovy: proč by do toho měl stát lidem mluvit?“ argumentuje jeden z tří navrhovatelů této změny, poslanec ANO Martin Kolovratník. Jde přitom jen o jeden z 87 pozměňovacích návrhů (tento má v seznamu číslo 7935), s nimiž přicházejí jednotliví poslanci před finálním hlasováním. To je naplánováno na tuto středu a pátek – a pokud se stihne, zákon pak zamíří rovnou do Senátu.

Pojistkou je Okamura

Další z mnoha novinek zavádí třeba volnější režim pro umisťování mobilních domků, přičemž mezi ně půjde zahrnout i „výrobek plnící funkci stavby, včetně základové konstrukce, do 55 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky“ (návrh č. 7997). Do umisťování těchto objektů už nebude stavební úřad mluvit, do širší definice se ovšem vejdou nejen domky, ale třeba i mobilní trafostanice nebo hlučná zařízení typu velkého, jeřábem umístěného štěpkovače dřeva.

Oba návrhy podpořil minulý týden hospodářský výbor sněmovny, stejně jako další, již známé a dalekosáhlejší změny, proti kterým se ozvala například skupina akademiků–přírodovědců,šéfové přírodních parků nebo Nejvyšší správní soud. K nim patří rozvolnění pravidel pro ochranu životního prostředí, přesun stavebních úřadů z obcí na stát nebo volnější režim pro územní plánování, hlavně ve velkých městech.

Ve výboru zástupcům vládní koalice ve většině bodů pomohla SPD, část návrhů podpořili také komunisté, což kopíruje novou neformální koalici, přes kterou ve sněmovně prochází poslední dobou řada důležitých věcí.

Jednání ve výboru bylo předehrou před třetím čtením, kde celá sněmovna bude tento týden hlasovat o jednotlivých návrzích, a pak o novém zákoně jako celku. Podpora garančního výboru bývá pro zbytek poslanců vodítkem, pozměňovací návrhy tedy mají slušnou šanci. Rozsah, složitost tématu a časová tíseň ale tentokrát vedou k velké nepřehlednosti situace.

Stavební zákon se přepisuje už od voleb úplně celý od základů, jde tedy o mimořádně rozsáhlý legislativní počin, do kterého se navíc neustále za pochodu zasahuje a jeho podoba se průběžně mění. Ani vláda už nestojí za svou původní schválenou verzí, ale za komplexním pozměňovacím návrhem, na kterém se ministerstvo pro místní rozvoj coby předkladatel normy dohodlo právě s poslancem Kolovratníkem.

Nejnovější poslanecké návrhy tak upravují už jednou komplexně upravený návrh, což má vzhledem k počtu korigovaných bodů za následek zmatek, kdy i mnozí zákonodárci ztrácejí přehled, co vlastně svými hlasy mění. Při projednávání ve výboru navíc padlo, že právě připravovaný zákon bude nejspíš znovu potřeba poopravit po volbách.

Další kolo úprav se chystá ještě na poslední chvíli, tedy rovnou na schůzi celého pléna sněmovny. To se týká například výše zmíněného bodu ohledně mobilních zařízení. Podle Kolovratníka, který má ve sněmovně i roli zpravodaje, tedy hlavního garanta návrhu, projde tento bod jen v případě, že definice bude zpřesněna jen na mobilní domky.

„Je to opravdu veliký chaos v případě závažného zákona,“ řekla k finálním přípravám ve výboru minulý týden jeho členka za TOP 09 Helena Langšádlová. Podobně mluví i pirátský zástupce ve výboru Martin Jiránek: „Samu proceduru, která je opravdu velmi komplikovaná a pořád se upravuje, řešíme stejně intenzivně jako pozměňovací návrhy. To se u jiných zákonů nestává.“

„Nemůžu mluvit za ostatní. Já to držím jako zpravodaj, přehled mám detailní. Zas tak složité to není,“ oponuje Kolovratník.

Obrovská změna

Oba výše uvedené návrhy jsou pořád jen drobnostmi v porovnání s principiálními změnami, které nový stavební zákon zavádí. Jde o změny, které obsahuje už vládní návrh, respektive jeho komplexně upravená Kolovratníkova verze.

Hlavní novinkou je takzvaná integrace dotčených orgánů hájená slibem jednoho razítka pro povolení stavby. Dnes stavebník musí pro svůj záměr získat souhlas od úřadů dohlížejících na ochranu přírody, půdního fondu nebo vodních zdrojů. Nový princip bude takový, že všichni tito nezávislí hodnotitelé se ze svých úřadů přesunou natrvalo na nafouklý stavební úřad a tam budou stavební záměr posuzovat kolektivně. Výsledkem bude jen jeden společný verdikt.

To může stavebníkům zjednodušit byrokracii, ale na druhou stranu odpadne záruka nezávislé ochrany veřejných zájmů, která platí teď, kdy každý ze separátně fungujících úředníků má právo veta v případě neúměrného zásahu do sféry, kterou hlídá. Odpadne také povinnost psát pro dílčí kladné verdikty zdůvodnění, bude tedy chybět podklad, který by šlo v případě sporného rozhodnutí rozporovat v dalších instancích nebo u soudu.

Samostatné posuzování dopadů na životní prostředí včetně práva veta zůstane jen v národních parcích a v chráněných územích - ovšem i tady je výjimka, která dává obcím právo přebít ochranu tím, že sporné území v chráněné zóně označí v územním plánu jako stavební pozemek.

„Je to obrovská změna,“ říká k balíku změn, které se týkají posuzování dopadů staveb na životní prostředí, Petra Kolínská z organizace Zelený kruh. Podle ekologicky zaměřených neziskovek jde o jeden z největších zásahů do principů ochrany životního prostředí od 90. let – a také o velký ústupek ministra Richarda Brabce, který slevil v tomto ohledu víc než třeba ministerstvo kultury. To pro památkáře zachovalo pravomoc vydávat vlastní závazná stanoviska.

Extra režim pro památkáře – ale třeba i pro báňskou správu nebo pro hasiče – mimochodem zároveň povede k tomu, že neplatí slibovaný ideál jednoho razítka. Žádná integrace se netýká ani správců sítí, kde budou muset stavebníci dál dát žádat o razítka zvlášť.

Dohoda, která neplatí

Včlenění více agend do stavebního úřadu doprovází další velká systémová změna, a sice přesun stavebních úřadů z přenesené působnosti obcí přímo pod stát, do vertikály řízené nově vzniklým Nejvyšším stavebním úřadem.

Padá tím původní dohoda z loňského roku, kdy premiér Andrej Babiš a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová slíbili obcím ponechat nejnižší patro stavebních úřadů v dnešním režimu, kdy obce vykonávají tuto činnost pro stát podobně jako vydávání řidičáků. Díky tomu mohou třeba využít jednoho pracovníka, který vyřizuje stavební agendu, i pro svoje další potřeby. To už nyní nebude možné, což má mít výhodu v tom, že odpadne riziko podjatosti, když stavební úřady vyřizují věci, na kterých má „jejich“ obec zájem.

Vznikne však úplně nová úřední struktura, která nemá v žádné jiné oblasti veřejné správy obdoby, a nejspíš i složitá logistická operace, aby nově vzniklé státní stavební úřady měly kde sídlit, dostaly potřebné vybavení a aby po odluce nechyběly na jedné nebo na druhé straně pracovní síly.

„Jsme velmi znepokojeni průběhem projednávání. Nejsou dodrženy dohody, které byly učiněny na úrovni premiéra, a vzniká řada nevyřešených otazníků,“ uvádí šéf Svazu měst a obcí František Lukl, podle něhož mimo jiné kvůli náročné a zatím neřešené reorganizaci úřednictva hrozí paralýza jejich práce.

Převedení úřadů pod stát je obsaženo v komplexním pozměňovacím návrhu poslance Kolovratníka a dojednané s ministerstvem pro místní rozvoj. Obce proti němu sepisují petici, která má už přes 1200 signatářů.

Vyřídí to starosta

V jiném – zatím ne příliš diskutovaném bodě – poslanci a Dostálová chtějí obcím naopak vyjít vstříc tím, že se ve sněmovně nyní zcela nově a nad rámec původní vládní verze začíná sahat i do paragrafů týkajících se územního plánování. V pozměňovacím návrhu číslo 8008 přibylo v paragrafu 26 jednoduše znějící ustanovení, podle kterého „obec v samostatné působnosti pořizuje a vydává územní plán“, což ale mimo jiné znamená, že samospráva se bude muset o vznik plánu komplet postarat a zaplatit ho.

Dnes toto zařizují úřady územního plánování, které jsou v obcích v rámci přenesené působnosti a platí je stát. Znalci problematiky varují, že u malých obcí je pořizování územního plánu nad jejich finanční možnosti. Jejich osvobození v tomto směru tedy paradoxně povede k tomu, že žádné plány mít nebudou, což jim znemožní další rozvoj nebo čerpání dotací.

Další úskalí spočívá v tom, že vznik plánu – tedy například vyčlenění ploch na výstavbu – bude plně v kompetenci samospráv, které už případné změny nebudou muset tak pečlivě odůvodňovat. Tím u sporných změn odpadne možnost veřejnosti do procesu mluvit a případná sporná odůvodnění napadat u vyšších instancí státní správy nebo u soudu. V minulosti jsou známy případy, kdy se veřejnosti povedlo výstavbu zastavit s poukazem na to, že obec developerům kývla na zastavění zelených ploch.

Ministryně Dostálová na jednání výboru uznala, že její úřad s přesunem agendy územního plánování na obce nesouhlasí, ale sama se vyslovila v zájmu průchodnosti celé normy pro. Přesun územního plánování na obce je hlavně výsledkem tlaku velkých měst, které na tvorbu územního plánu mají vlastní aparát a dlouho o tuto pravomoc usilují.

Nově Brno a Ostrava dostanou také stejnou možnost, jakou má nyní Praha, a sice určovat si vlastní stavební předpisy a slevit kupříkladu od obecných nároků na počet parkovacích míst k počtu nově stavěných bytů, ale teoreticky i z norem na požární bezpečnost, energetiku nebo ochranu životního prostředí (paragrafy 152 a 331 v Kolovratníkově komplexním tisku 1008/7)-

Hodně spornou novinkou, s níž ministerstvo v prapůvodním návrhu počítalo, z vládního návrhu zmizela, ale nyní se do zákona zase vrací, je automatické povolení stavby, pokud se úřad nestihne – nebo nebude chtít stihnout – vyjádřit během zákonem stanovené lhůty. Jde o návrh číslo 7936 poslance Adama Kalouse z ANO, ale podle průběhu jednání ve výboru se jedná zejména o úspěšný lobbing hospodářské komory, developerů a jejich advokátů. Této skupině vláda na začátku svěřila v neobvyklém aranžmá sepsání návrhu zákona. I když tak při jednání na vládě řada kontroverzních paragrafů vypadla, nyní se přes poslance znovu objevují.