Poslanci schválili nový stavební zákon, rizikové body v něm nechali

Sněmovna ve středu schválila nový stavební zákon. Norma připravovaná více než dva roky je podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové nejdůležitějším legislativním počinem současné vlády. Úprava má zjednodušit a zrychlit stavební řízení, ovšem za cenu rozvolnění procedur a úředního dohledu.

Zákon prošel těsnou většinou čtyř hlasů. Pro bylo 92 poslanců, hlavně z ANO a SPD. Proti byl zbytek opozice a až na tři výjimky i sociální demokraté. Kriticky zákon hodnotil třeba ministr kultury Lubomír Zaorálek, mimo jiné kvůli tomu, že poslanci ANO po dohodě s Dostálovou zákon ve sněmovně výrazně přepsali. Pro nakonec nebyli překvapivě ani komunisté, což zdůvodnili tím, že prošel dílčí pozměňovací návrh rušící povinnost mít v nově stavěných obytných místnostech přímé denní osvětlení.

Celá soustava stavebních úřadů má podle odsouhlasené normy přejít pod stát. Dnes stavební úřady fungují v přenesené působnosti, kdy agendu státu vykonávají úředníci obcí, podobně jako třeba vydávání řidičských průkazů. Zastánci změnu hájí tím, že odpadne konflikt zájmů, kdy úředníci jsou na ruku „svým“ starostům. Odpůrci argumentují tím, že vznik nové soustavy státních úřadů bude znamenat rozsáhlou změnu uvnitř státní správy včetně přesunu tisíců úředníků pod stát. Pokud se transformace nepovede, může to místo deklarovaného zlepšení procedur naopak stavební řízení paralyzovat.

Podle původní dohody Andreje Babiše se Svazem měst a obcí měly menší stavební úřady zůstat v dnešním režimu. S tím počítal i vládní návrh, ale ministryně Dostálová nakonec ve sněmovně podpořila komplexní pozměňovací návrh poslance ANO Martina Kolovratníka, který převádí úřady pod stát, jak to zamýšlel původní návrh stavebního zákona zpracovaný pro ministerstvo předloni Hospodářskou komorou.

V zákoně, jak jej sněmovna schválila, zůstává i princip takzvané integrace dotčených orgánů. Dnes stavebníci musí pro své záměry získat i souhlas jiných orgánů, než jsou stavební úřady, které posuzují dopady staveb na životní prostředí, vodní hospodářství, hygienu, půdní fond a řadu jiných věcí ovlivňujících veřejné zájmy.

Úředníci, kteří dnes disponují pravomocí vydat sami v rámci svého úřadu závazné stanovisko a spornou stavbu zablokovat, budou nyní včleněni do státního stavebního úřadu, kde budou všechny veřejné zájmy posuzovat kolektivně pod vedením stavebního úředníka. To jednak oslabí slovo těchto specialistů, jednak tím vzniká riziko, že dnešní ochranáři nebudou chtít na nové pracoviště nastoupit, čímž hájení veřejných zájmů ještě dál oslabí.

Ekologické neziskové organizace považují posun za velkou prohru ministra životního prostředí Richarda Brabce, který pod tlakem vlády na rychlé a nekomplikované schválení zákona nechal vlastnímu ministerstvu sebrat celou agendu posuzování staveb. O možnost mluvit do stavebních řízení přijdou i správy národních parků – pokud si obce v chráněných oblastech určí některé parcely v územním plánu jako zastavitelné, bude stavební záměry posuzovat rovněž jen integrovaný stavební úřad.

Ze sněmovny nyní zákon putuje do Senátu, kde zástupci obcí chtějí lobbovat za to, aby se do paragrafů vrátilo dřívější řešení dohodnuté s Babišem. Pokud ho senátoři vrátí nebo upraví, což je vzhledem k citlivosti agendy a k rozdílnému názoru opozice pravděpodobné, zákon se vrátí do sněmovny. Ta ho musí poté posoudit dřív, než budou volby.