0:00
0:00
Agenda8. 2. 20225 minut

Rýsují se první vládní škrty, lékaři a sestry hrozí stávkou

Ve středu se schvaluje proškrtaný rozpočet. Šetřit má zdravotnictví, armáda nebo doprava

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), leden 2022 
Autor: ČTK

Plánované škrty, kvůli kterým se zdrželo schvalování státního rozpočtu na letošní rok, už dostávají konkrétní podobu. S menším přídělem na některé konkrétní položky počítá ministerstvo zdravotnictví nebo armáda. Celý proškrtaný rozpočet má vláda projednávat ve středu.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v úterý potvrdil plán, o kterém se mluví už delší dobu – zmražení peněz, které se každoročně převádějí ze státního rozpočtu do zdravotnického systému. V úřední hantýrce jde o položku jménem „platba za státní pojištěnce“, v praxi jde o výměr toho, kolik peněz jde zdravotním pojišťovnám za děti nebo penzisty. Babišova vláda přijala loni rozhodnutí, že tato suma se pro letošní rok zvedne o 12 miliard na 139 miliard korun. Fialův kabinet se chystá částku nezvyšovat.

↓ INZERCE

A právě kvůli zmražení peněz zdravotnické odbory vyhlašují od úterní půlnoci stávkovou pohotovost. „Jsme zásadně proti snížení plateb za státní pojištěnce,“ zdůvodnila to v ČTK předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková. Podle Válka bylo navýšení plateb „populistické“ a zmražení podle něj „neohrozí kvalitu ani dostupnost zdravotní péče“. Vláda se chce mimo jiné hájit tím, že výdaje do zdravotnictví během pandemie razantně stouply a při úbytku starostí s covidem by už další navyšování nebylo vůči ostatním sektorům fér.

V roce 2019 činily odvody za státní pojištěnce 72 miliard, dosud plánovaná částka by tedy znamenala v porovnání s tímto základem skoro dvojnásobek. Odbory se ale obávají, že bez nevýšení bude z pojišťoven sílit tlak na úspory v nemocnicích, což se projeví v platech – a to zvláště tam, kde odměny pro lékaře a sestry nejsou garantované státními tabulkami.

Obrněnce později, koleje pomaleji

Dalších pět miliard má letos ušetřit armáda odkladem plateb za nové obrněné transportéry. Jejich nákup je aktuálně jednou z největších zbrojařských zakázek. Ministerstvo obrany ale po volbách začalo mluvit o tom, zakázka není dost dobře připravena na to, aby mohla být včas podepsaná smlouva a aby bylo nutné letos za obrněnce začít platit.

S přiškrcováním investičních peněz začal také ministr dopravy Martin Kupka. Minulý týden oznámil, že zmrazí finance pro Správu železnic, a to na úrovni 53 miliard korun. Jde o stejný rozpočet, s jakým se pro výstavbu a opravy železničních tratí počítalo na začátku roku 2021, loni ale stát dalších sedm miliard v průběhu roku přidal. K tomu letos už nedojde, výsledkem nejspíš bude, že se zastaví některé akce, které jsou již na spadnutí.

Správa železnic kvůli tomu nově zařadila sedm projektů do kategorie „pod čarou“ – původně se počítalo s tím, že by na ně mohla mít všechna povolení i vybraného dodavatele, takže by letos šlo s těmito akcemi začít, bez peněz ale nejspíš dojde k odkladu, leda by se zpozdily projekty někde jinde. Kupka zásah zdůvodňuje mimo jiné tím, že chce stavbařům zvyklým z dřívějších časů na neomezený přísun investičních peněz dát signál, že mají přijít s lepšími cenami a „zvýšit konkurenční napětí“.

Kromě těchto nových úspor má vláda pro předělaný rozpočet v záloze ještě jednotky miliard ze zmražení platů pro většinu státních zaměstnanců a také již schválené snížení slev jízdného pro seniory a studenty.  Slevy se sníží od dubna ze 75 na 50 procent. Ministerstvo dopravy má díky tomu, ale hlavně díky převodu „nespotřebovaných výdajů z loňského roku“ ušetřit oproti původnímu návrhu rozpočtu letos ušetřit 9,1 miliardy korun.

Relativně velkou úsporu – 5,1 miliardy – má podle ČTK zajistit ministerstvo školství, a to „snížením neobsazených tabulkových míst“. U platů učitelů Fialova vláda už před koncem roku rozhodla, že místo původního růstu o tři procenta porostou jen o dvě. Ministerstvo financí plánuje ušetřit 1,9 miliardy, z toho polovinu na platech. O 900 milionů méně dostane ministerstvo kultury. Celý rozpočet počítá s úsporou 13 miliard korun na provozních výdajích, jako jsou energie, nájmy nebo výdaje za služby.

Škrty se nepočítají proti loňskému roku, ale proti původnímu rozpočtovému návrhu na letošní rok, který připravila Babišova vláda. Ten se po volbách ani nedostal na jednání sněmovny a pětikoalice ho začala před Vánoci předělávat. V některých případech tedy nejde o ubírání peněz, ale jen o menší růst oproti tomu, s čím se původně počítalo. Původní návrh rozpočtu odeslalo ministerstvo financí do sněmovny už na konci září. Mezitím se změnila makroekonomická situace, hlavně výrazně stoupl výhled inflace.

Ta automaticky zvedá rozpočtové příjmy – z vyšších cen zboží a služeb se vybere víc na DPH nebo díky vyššímu růstu mezd a tedy i daňových odvodů. Nově ministerstvo financí počítá, že díky tomuto efektu vybere navíc 62 miliard. Z toho ale 42 miliard navíc také utratí kvůli mimořádné valorizaci důchodů (k ní má dojít právě kvůli inflaci, a to nejspíš už v červnu, do konce roku vyjde na 21 miliard), dále pak za kompenzace drahých energií a covidových uzavírek.

Celkové příjmy rozpočtu by měly být 1613,2 miliardy korun a výdaje 1893,2 miliardy korun. Rozdíl – tedy schodek, o který se zvedne státní dluh – činí 280 miliard. Babišova vláda plánovala schodek 377 miliard.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Svět s napětím sleduje české vědceZobrazit články