Rekordní horko na obou pólech současně. Přichází extrémní fáze klimatických změn?

Oblasti kolem obou zemských pólů zažívají v současné době tak dramatickou vlnu teplého počasí, že i otrlý konzument zpráv o rychlosti klimatických změn si při čtení nejprve není jist, zda nejde o tiskovou chybu. V některých oblastech Antarktidy teploty vystoupaly 40 stupňů nad tamní dlouhodobý březnový průměr, v Arktidě o 30 stupňů nad týž průměr pro tuto část světa. Podle mnoha klimatologů jde o bezprecedentní situaci a důvod k vážnému znepokojení ohledně budoucnosti.

Nejméně mořského ledu v historii

Dramatické oteplení nutně neznamená „vedro“ v běžném slova smyslu. Stanice Concordia v Antarktidě umístěná ve výšce přesahující 3200 metrů naměřila v pátek 18. března minus 12 stupňů Celsia, což je ale zmíněných 40 stupňů nad dlouhodobým průměrem v letech 1979–2000. Podivné hodnoty hlásí i další stanice, třeba pobřežní základna Terra Nova zaznamenala plus sedm stupňů, ve východní Antarktidě je minus 10 místo obvyklých minus 43 stupňů. Na jižním kontinentu začíná podzim a s ním by mělo přicházet ochlazení, ale místo něj se dostavil pravý opak. „Nikdy jsem v Antarktidě nic podobného neviděl,“ řekl agentuře AP glaciolog Ted Scambos.

Arktida naopak vstupuje do jara, ale teploty naměřené kolem severního pólu se blíží nule, což je v březnu krajně neobvyklé a odpovídá to letním měsícům. „Je to ohromující. Obvykle nepozorujete, že by severní i jižní pól tály současně,“ uvedl pro AP další glaciolog Walt Meier. On a někteří další vědci nicméně dodávají, že může jít o náhodný výkyv, který se změnou klimatu nemusí souviset.

„Klimatická změna je proces, nikoli událost, takže v tomto ohledu se dá těžko něco vyvozovat,“ potvrzuje Marie Šabacká z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, odbornice na ekologii ledovců. „Pokud to ale bude trvat déle a stávat se častěji, pak už ano,“ upozorňuje vědkyně, podle níž je v Antarktidě letos nejméně mořského ledu v historii a prudce ho v tomto období ubylo i v Arktidě.

Dříve, než jsme čekali

Širší souvislosti jsou každopádně zneklidňující. Mezivládní klimatický panel OSN pro klimatickou změnu loni varoval, že změny v polárních oblastech mohou být nevratné. Nelze navíc vyloučit, že ve zničující kaskádě začnou urychlovat samy sebe: led bude tát, volná mořská hladina pohltí více slunečního záření než vysoce odrazivé ledovce, absorbované teplo povede k dalšímu oteplení, a tedy i tání mořského ledu… Výsledkem bude rychlejší vzestup mořské hladiny a může dojít i k nevratnému kolapsu grónského kontinentálního ledovce, jehož pozvolné tání už nic nedokáže zastavit.

Situace na pólech navíc působí problémy už dnes: Arktida se otepluje nejméně dvakrát rychleji než zbytek světa, což způsobuje potíže nejen ledním medvědům a dalším složkám severního ekosystému, ale i lidem. Narušuje se tím totiž proudění vzduchu ve stratosféře a zvyšuje nestabilita počasí.

Současná situace na pólech zároveň není vzácný izolovaný výkyv, ale další z mnoha příkladů extrémního počasí, jichž jsme v posledních letech svědky. Patří k nim třeba ničivé loňské požáry v Austrálii nebo téměř padesátistupňová vedra, která koncem loňského června udeřila v Britské Kolumbii v Kanadě.

„Ohřívání Arktidy a Antarktidy je důvodem ke znepokojení, stejně jako růst četnosti extrémních jevů,“ shrnul to pro list The Guardian klimatolog a geofyzik z Pensylvánské státní univerzity Michael Mann.

„Klimatické modely odvádějí dobrou práci v předpovědi celkového oteplení, my ale tvrdíme, že extrémní jevy, jichž jsme svědky, předpovědi modelů překonávají. Právě ony upozorňují na nutnost jednat,“ dodal Mann v narážce na naléhavou potřebu začít rychle snižovat emise skleníkových plynů.

Také podle Marka Maslina z Univerzity College London je četnost a síla extrémních jevů zaznamenávaná v poslední době něčím, co by se ve světě, který se dosud ohřál „jen“ o 1,2 stupně Celsia, ještě nemělo dít. „Rekordní teploty v Arktidě podle mě ukazují, že jsme vstoupili do nové extrémní fáze klimatických změn dříve, než jsme čekali,“ varuje vědec v Guardianu.