Reklama, nebo obava z konce dotací? Orbán chce zdanit „krizové zisky“ bank a řetězců
Nová maďarská vláda chce u velkých nadnárodních firem uplatnit “zisk z krize”
Okamžitě po svém úterním znovuuvedení do premiérské funkce vyhlásil Viktor Orbán výjimečný stav - na základě novely ústavního zákona, který nechal své poslance rychle prohnat parlamentem. Spolu s tím ohlásil občanům, že to není poslední podstatná novinka. Tu vyhlásil o den později a brzy se očekávají podrobnosti.
Maďarsko zavádí zvláštní daň pro banky, pojišťovny, telekomunikační firmy, aerolinky, nadnárodní obchodní řetězce a obchodníky s energiemi. Ti všichni podle Orbána “na současné krizi sklízejí extra zisky - a o ty se musí nyní podělit”. Vybrané peníze půjdou do dvou nových státních fondů, z jednoho poplynou zvláštní sociální dávky, z druhého se budou platit investice do armády, “se kterými musíme začít okamžitě”.
Ekonomové kroutí hlavou nad termínem “extra zisk z krizové situace”, který Orbánův tým bude ještě definovat. Obchodníci s měnami a akciemi už zareagovali a hodnota forintu se propadla. Je otázka, do jaké míry jde o pouhé prohlášení určené voličským uším a do jaké míry hodlá nová Orbánova nová vláda skutečně vybrané firmy dodatečně danit.
Pozorovatelé soudí, že úterní vyhlášení výjimečného stavu, které Orbánovi dává možnost vládnout skrz dekrety a zcela bez kontroly parlamentu, ústavního soudu či prezidentky, je jen politický marketing a formalita. Fidesz všechny ústavní tělesa zcela ovládá a je ochoten i schopen měnit během pár hodin třeba ústavu. Dekrety jsou tak v současné maďarské politické realitě pouze technikálie. Důležitější je podle komentátorů fakt, že Viktor Orbán v očích voličů plní svůj slib, s nímž drtivě vyhrál dubnové volby - tedy že je bude chránit před jakýmkoliv vnějším nebezpečím.
Takovým trikem se může ukázat i krizové danění. Na zahraniční a nadnárodní firmy útočí Orbán už několik let a obviňuje je z vykořisťování běžných Maďarů. Na druhou stranu je reálné, že ostatní členské státy EU za několik měsíců utnou Maďarsku přístup k unijním dotacím kvůli porušování zásad právního státu.
Orbánova vláda by pak reálně potřebovala finanční díru (neznámo jak velkou) zalátat. Podle unijních diplomatů stojí za snahou vyhnout se konci dotací i Orbánovo blokování unijních sankcí proti Rusku. Ty vyžadují jednohlasnost - a Orbán se o zákazu dovozu ruské ropy odmítá zatím byť jen bavit.
Přečtěte si více k tématu
Čtěte také: Opuštěný Orbán chce ruskou ropu a svůj výjimečný stav
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].