Opuštěný Orbán chce ruskou ropu a svůj výjimečný stav

Maďarský premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz  na počátku dubna drtivě a suverénně vyhráli čtvrté volby v řadě. Nejenže se sjednocená opozice ukázala jako slabý soupeř, Fidesz obhájil ústavní většinu, svou moc ještě posílil – a matematického, ale i symbolického vítězství také obratem využil. Jeho vláda v úterý nastoupila oficiálně do úřadu, nový parlament schválil dodatek ústavy, který kabinet dává možnost vyhlásit stav válečné hrozby a vládnout pomocí dekretů. Načež staronový premiér Orbán tuto novou kategorii pro nouzový stav, který země ho tedy může vyhlásit, když bude v sousedním státě ozbrojený konflikt, o půlnoci z úterý na středu ihned vyhlásil.

V projevu svůj krok vysvětlil válkou na Ukrajině a unijními sankcemi. Obojí podle něj ohrožuje maďarskou bezpečnost a zvyšuje ceny, maďarská vláda proto musí být připravená jednat rychle a rozhodně. “Nepromarníme ani jednu minutu,” slíbil svým občanům. A zatím se nezdá, že by právní krok měl jiný význam než právě jako gesto pro maďarskou veřejnost.

Orbán vyhrál volby zčásti i kvůli zdůrazňování nebezpečí, které Maďarsku v souvislosti s válkou hrozí, a užíval k tomu i ruskou propagandu a démonizování ukrajinského vedení. A vyhlášení výjimečného stavu dává touto optikou smysl. Čistě věcně jej státostrana Fidesz nepotřebuje. Už dvanáct let dokáže ze dne na den měnit ústavu a možnost vládnout dekrety je tedy v současném maďarském právu a politice jen formalita.

Premiér zároveň nadále pokračuje v blokování unijních sankcí na dovoz ruské ropy. Žádá po Unii zaplacení olbřímí částky na vybudování nové infrastruktury, a tuto sumu neustále zvyšuje -  jinak podle něj nemá smysl o sankcích vůbec jednat. Pro nadcházející schůzku unijních lídrů na konci května navrhuje téma úplně vyřadit z jednání.

Orbánova vláda (a Maďarsko s ním) je tak posledních několik měsíců v diplomatické izolaci, kterou dokonal postoj k ukrajinské válce. Orbán posměšky směrem k Ukrajině a popíráním ruských válečných zločinců částečně vyhrál volby. Unijní politici v reakci na to zanevřeli i na maďarské voličstvo - které u uren ukázalo, že svého Viktora Orbána skutečně chce. Maďarský premiér přitom ztrácí i bezvýhradné polské spojenectví, protože Varšava naopak hraje roli ukrajinského advokáta číslo jedna.

Zbytek Unie proto přemýšlí, jak maďarské veto obejít. Ve hře je možnost, že by Maďarsko a jeho firmy mohly s Ruskem dál obchodovat (pro Moskvu jde o zanedbatelné množství) a ostatní členové EU by ruskou ropu sankcionovali provizorně.

Je zřejmé, že Viktor Orbán vzdal jemné diplomatické manévry, smířil se s tím, že je opuštěný, a dělá tak kroky, které diplomati ostatních zemí označují jednoduše za “vydírání”. To bude mít ještě dopad. Maďarsku reálně hrozí utnutí unijních fondů kvůli porušování zásad právního státu. V této věci sice Polsko své maďarské partnery nejspíš podpoří - tamní vláda není kvůli snahám o podřízení soudů politické moci daleko od podobného rizika. Ale to nebude podle nových pravidel při hlasování stačit.