Potenciální nástupci Angely Merkel soutěží v propadu popularity

Přehánění vlastních úspěchů v životopise a okopírované, nezdrojované věty v nově vydané knize nejprve prudce srazily oblibu do května bezchybné kandidátky Zelených Annaleny Baerbock. Pak se do té doby nevýrazný, málo viditelný kandidát křesťanské demokracie (CDU) Armin Laschet dosti výrazně a viditelně smál ve velmi nevhodnou chvíli při návštěvě povodněmi zničené vsi v údolí Ahry - a ihned se to projevilo v poklesu jeho preferencí. Ke všemu teď rovněž musí čelit obvinění z plagiátorství ve dvanáct let staré knize o integraci přistěhovalců.

Důsledkem je, že volební lídři CDU i Zelených nebyli v posledních dvaceti letech nikdy tak nepopulární, jako je momentálně dvojice Laschet - Baerbock. Pouze 16 procent respondentů by podle nového šetření agentury Infratest-Dimap v případné přímé volbě hlasovalo pro kandidátku Zelených, přičemž koncem května to ještě bylo 35 procent, a pouze 27 procent je spokojeno s její prací. Například s prací lídra Zelených při minulých volbách Cema Özdemira bylo v srpnu 2017 spokojeno 55 procent dotazovaných.

Podobně - jak ukazují grafy převzaté z webu deníku Die Welt –  dopadl Armin Laschet. Pouze pětina respondentů by si jej v případné přímé volbě vybrala za kancléře (před měsícem to bylo ještě 28 procent) a jen 24 procent dotazovaných je spokojeno s jeho výkony. Práci Angely Merkel touto dobou před minulými volbami naopak chválilo 64 procent voličů.

Laschet a Baerbock jsou tedy méně oblíbení než jejich rodné strany a začínají je táhnout dolů. Preference CDU/CSU poklesly na 27 procent a Zelených na 19 procent. Po dlouhé době mají obě strany společně tak malý zisk, že by nedokázaly sestavit společnou vládní koalici, s níž přitom politologové doposud počítali jako s nejpravděpodobnějším výsledkem zářijových voleb. Nyní by potřebovaly třetího partnera, a to jednu ze dvou sílících stran v pozadí, které těží z chyb Lascheta a Baerbock - tedy buď sociální demokracie (Infratest Dimap jí momentálně přisuzuje 18 procent) nebo liberální FDP (12 procent).

Ze slabin vedoucí dvojice už začíná mírně těžit hlavně lídr sociálních demokratů (SPD), ministr financí Olaf Scholz. Za kancléře by se si jej podle uvedeného průzkumu přálo 35 procent respondentů, tedy výrazně více než oba rivaly. SPD doufá, že se důvěra v Scholze během příštích týdnů promítne i do stranických preferencí.

Zelení se v úterý pokusili získat nový švih v kampani představením plánu pro první tři měsíce u moci, kdy chtějí - slovy svých stranických lídrů - zavést „nejctižádostivější“ program v ochraně klimatu v dějinách. Všechny nové stavby v Německu mají mít na střeše solární panely, do klimatických programů má být investováno další 15 miliard eur a naopak zrušeny mají být klimatu škodlivé státní subvence ve výši deseti miliard eur, doposud neregulovaná rychlost na dálnicích má být omezena na 130 km/h a uhelné elektrárny mají být zavřeny už v roce 2030 místo dosud plánovaného roku 2038.

Nejdiskutovanějším návrhem je pak vznik nového ministerstva pro ochranu klimatu. Podle představ Zelených má zajistit, že veškeré nové zákony povedou ke snižování emisí, a budou tedy v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou. Ministerstvo má disponovat právem veta, podobně jako ministerstvo financí v rozpočtových otázkách. Všichni potenciální koaliční partneři však superministerstvo odmítli: Zelení se tím podle nich snaží odvrátit pozornost od svých personálních problémů.

A to je vlastně pravda: německá kampaň se zatím soustředí na osobní pochybení kandidátů na kancléře, která jsou - měřeno výzvami příštích let a významem německé politiky pro celou Evropu - dosti malicherná. Snaha Zelených vrátit debatu k programu je v této situaci objektivně chvályhodná, ačkoli se může o to jasněji ukázat, že jejich ambiciózní klimatické návrhy nemají u opatrné veřejnosti tak širokou podporu, aby jim ještě vrátily šanci na prvenství ve volbách.