Orbán si z české komisařky udělal nový terč. Babiš zatím mlčí

Bylo jen otázkou času, než si maďarský premiér Viktor Orbán udělá z Věry Jourové nepřítele státu. Česká místopředsedkyně Evropské komise má ve svém portfoliu mimo jiné dohled nad dodržováním právního státu v zemích Evropské unie - a protože s touto oblastí je Orbánovo Maďarsko dlouhodobě na štíru, přímý střet mezi Jourovou a vládou v Budapešti se dal čekat.

Přišel nyní, když Věra Jourová v rozhovoru pro poslední vydání německého týdeníku Der Spiegel prohlásila, že Maďarsko je „nemocná demokracie”. „Pan Orbán rád říká, že buduje neliberální demokracii. Já bych řekla, že vytváří nemocnou demokracii,“ řekla přesně česká zástupkyně v Komisi.

Viktora Orbána to popudilo a chce hlavu Jourové. V dopise šéfce bruselské exekutivy Ursule von der Leyen datovaném 28. září píše, že Jourová „urazila Maďarsko a maďarský lid” a požaduje proto její odvolání z funkce, jež označil za „nevyhnutelné”. Do té doby maďarská vláda přeruší veškeré kontakty s českou eurokomisařkou, píše Orbán.

Z funkce může Věru Jourovou odvolat jen předsedkyně Evropské komise - a ta se za ní v úterý v reakci na Orbánův dopis postavila. Von der Leyen podle své mluvčí „plně důvěřuje” české zástupkyni v komisi. Stav právního státu v Maďarsku - tedy nezávislost soudů, médií nebo prostředí, ve kterém se pohybují nevládní organizace – rovněž považuje za „vážný.” Co to přesně znamená, bude známo ve středu 30. září, kdy komise zveřejní svoji první zprávu o kondici právního státu ve všech zemích EU. Dokument představí právě Jourová.

Ursula von der Leyen nebude mít zájem českou kolegyni odvolávat. Jednak se Jourová nezpronevěřila svému mandátu - a dát dohled nad právním státem právě středoevropské zástupkyni byl její nápad. Německá politička by se navíc ukázala jako slabá, pokud by s sebou nechala smýkat národními lídry. A to poslední, co by šéfka Komise po propadu důvěry v EU následkem covidové krize měla udělat, je ukázat nedostatečnou odolnost vůči libůstkám evropských politiků.

Situace se může změnit, pokud by se válka mezi Orbánem a Jourovou stala do té míry neúnosnou, že by bránila v práci ostatním. Paralýzu kvůli osobním sporům EU zažila opakovaně a veřejně naposledy při hledání nových jmen do čela společných institucí loni v létě. Tehdy byl favoritem na předsedu Komise holandský komisař Frans Timmermans, který měl do té doby na starosti otázky právního státu. S Orbánem se kvůli tomu několikrát dostal do křížku a maďarský premiér pak s pomocí zbytku Visegrádské čtyřky plus italského předsedy vlády zablokoval Timmermansovu nominaci do čela EK.

Podobná logika se vztahuje i na Jourovou: pokud by Viktor Orbán ke svému odporu vůči ní získal celou V4 a středoevropští lídři by odmítali s Bruselem  spolupracovat také v jiných tématech, dokud bude Jourová na svém místě, byl by její post ohrožen. Důležitý bude proto postoj českého premiéra, který Jourovou do Bruselu opakovaně vyslal a ona sama zastupuje hnutí ANO. Andrej Babiš se však přes opakované novinářské výzvy k ataku svého „přítele” na Jourovou nevyjádřil.

Kritika stavu právního státu v Maďarsku a také v Polsku není ničím novým. Evropští komisaři opakovaně schválili sankční proceduru vůči oběma zemím kvůli autoritářským zásahům tamních vlád vůči justici, tisku nebo neziskovým organizacím. Ve všech dosud rozporovaných případech se postupu Komise zastal Evropský soudní dvůr, nejvyšší soudní instance v EU, který zpravidla část nebo celou spornou normu zrušil. Obě země vždy verdikt respektovaly – ale jak Orbán, tak polská vláda pokaždé našly novou kapsu, kde dál tlačit svoji agendu.

1/2 PM Orbán to Pres @vonderleyen calling for resignation of Commissioner @verajourova: her statements are ‘innappriate & unacceptable, a blatant violation of the principle of sincere cooperation, incompatible with her current mandate, therefore her resignation is indispensable" pic.twitter.com/sdyGDq9LBJ— Zoltan Kovacs (@zoltanspox) September 29, 2020