Není čas na standing ovation, vzkázal Pithart KDU-ČSL

Nejprve měla v listopadu sněm TOP 09, poté v dubnu proběhl kongres ODS. Povolební trojboj koalice Spolu skončil tento víkend v ostravském hotelu Clarion, kde delegáti a delegátky KDU-ČSL podle očekávání znovuzvolili ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku svým předsedou. Lidovci kromě oslav říjnového úspěchu ve sněmovních volbách mluvili o nutnosti změn uvnitř strany a řešili, jak oslovit nové voliče. A byla to i budoucnost trojkoalice, o které straníci diskutovali. „Já bych si přál, aby vládu na tomto půdorysu mělo Česko osm let,“ řekl ve svém projevu delegátům staronový předseda lidovců Jurečka a sklidil za to od nich potlesk.

Na sjezdu ale zaznívaly také výzvy k opatrnosti po říjnovém úspěchu ve sněmovních volbách a apely k další práci. Není divu - zatímco ODS od voleb v preferencích roste, KDU-ČSL se podle agentury Kantar dlouhodobě pohybuje pod hranicí pěti procent, která je nutná pro vstup do dolní komory. Jako jeden z prvních vystupujících přes video takto mluvil bývalý premiér a senátor Petr Pithart. „Ostrava je daleko a letos už to nezvládnu,“ vysvětlil na úvod delegátům, proč k nim nepromlouvá přímo v místě konání. „Všechno je jakoby skvělé. Uspěli jsme ve volbách, náš předseda získal skvělé resorty, máme nejsilnější kluby, jaké jsme kdy měli a hlavně, přátelé, nemáme žádné skandály,“ vypočítal Pithart.

Ve své řeči apeloval na srozumitelnou komunikaci a burcoval k tomu, aby byli lidovci více vidět. Připomněl, že KDU-ČSL má dva resorty, které „jakoby byly ušity“ na jejich míru. „Až porostou ceny potravin a v létě bude sucho, budou od nás lidé očekávat činy a vysvětlování, co se bude dělat,“ řekl. „Musíme se drát do médií. Lidé nejvíc pozorují vládu a tady si myslím, že se máme co učit,“ prohlásil Pithart a zmínil se i o obsahu toho, co by mělo směrem od zástupců lidovců v médiích znít. „Všichni mluví o hodnotách, o evropských a křesťanských hodnotách. To je prázdné šuple, pod tím si každý může představit co chce. Musíme mluvit o prioritách,“ řekl a závěrem dodal, že teď „není čas na standing ovation“.

Sjezd nabídl situace známé již ze sešlostí stranických delegátů ODS i TOP 09. Vystoupení - osobně či videonahrávkou - měli připravené předsedové a předsedkyně vládní pětikoalice. Podobně jako na kongresu občanských demokratů s projevem vystoupil i ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. Ten apeloval na přítomné lidovecké zákonodárce, aby po vzoru Lotyšska nebo Estonska uznali ruské zločiny na Ukrajině za genocidu. „Čím silnější bude reakce mezinárodního společenství, tím dříve se nám podaří ruské barbary zastavit a dostat je tam, kam patří, tedy před mezinárodní tribunál,“ řekl delegátům velvyslanec.

Sobotní část sjezdu kromě proslovů straníků a hostů patřila také volbě vedení. Volba předsedy strany podle očekávání žádné překvapení nenabídla, jelikož dosavadní šéf lidovců Marian Jurečka protikandidáta neměl a byl zvolen 224 hlasy z 275 hlasujících.

Souboj o post prvního místopředsedy už nabídl dvě tváře, které se proti sobě postavily: obhajující senátorku Šárka Jelínkovou a poslance Jana Bartoška. Jelínková ve svém projevu vypíchla rodinnou a sociální politiku lidovců, která je podle ní v programu vlády otisknutá z „80 procent“.

Bartošek v úvodu svého projevu vylíčil stranu, která „začala dělat řadu chybných rozhodnutí. Začala slábnout a ztrácet a nedokázala vysvětlit svým voličům ani to, jak se chová. Rozhádala se a vypadla ze sněmovny“. Příběh, který by mohl patřit právě lidovcům kolem roku 2010, ale - jak řekl Bartošek - patřil ČSSD. „Berte ho jako zdvižený prst. Mě to neustálé balancování kolem pěti procent celkem štve,“ prohlásil.

„Musíme mít témata, která budou lidovecká, která když lidé uslyší, musí jim to cinknout a řeknou si: jasně, tohle jsou lidovci,“ řekl Bartošek. V projevu pak vypíchl také české předsednictví EU: „Jsem pevně přesvědčen, že v rámci našeho předsednictví v příštím půl roce musíme otevřít členství Ukrajiny.“

Byl to pravděpodobně jeho projev, na jehož konci sklidil potlesk ve stoje, který nakonec vedl k tomu, že byl prvním místopředsedou zvolen právě on, když od svých kolegů dostal 175 hlasů. Obhájkyně postu Šárka Jelínková jich získala 95. Poté se již hlasovalo o tom, kdo obsadí čtyři místa určená pro místopředsedy strany. Nejvíce hlasů získala právě senátorka Jelínková, místo pak obhájil komunální politik Petr Hladík a nově jsou místopředsedy také poslanec Tom Philipp a Lukáš Curylo.

Nedělní část sjezdu pak nabídla diskuzi směrem k senátním a komunálním volbám, které jsou naplánované na podzim tohoto roku. Lidovci na sjezdu mimo jiné představili své kandidáty na senátory, mezi kterými nechybí místopředsedkyně strany Jelínková nebo místopředseda senátorského klubu KDU-ČSL Lumír Kantor.

Sjezd končil kolem třetí odpoledne, kdy již moderátoři museli žádat straníky o návrat do sálu, aby bylo plénum usnášeníschopné. Pro lidovce tak po neděli přes výčet úspěchů a debat zůstává otázka, jak se v následujících letech odrazit od balancování kolem pěti procent a naplnit tak slova předsedy Jurečky o tom, že KDU-ČSL v říjnu roku 2020 nepřišla „vytvářet koalici, abychom se vedle sebe rozplynuli, ale abychom vedle sebe posílili“.