Nová německá vláda: Obnovitelné zdroje, legalizace marihuany, pravicový ministr financí
Deset postřehů k programu nového kabinetu a k rozložení klíčových postů
Německo už zná složení příští vlády. Předáci sociální demokracie (SPD), Zelených a liberálů (FDP) ve středu odpoledne představili 177 stran dlouhou koaliční dohodu, která nese název „Mehr Fortschritt wagen“, tedy volně přeloženo „Odvážit se k většímu pokroku“. Odkazuje tím na slavné motto prvního poválečného kancléře z řad SPD Willyho Brandta a jeho sociálně-liberální reformní vlády na přelomu 60. a 70. let 20. století, které znělo „Mehr Demokratie wagen“ – tedy „Odvážit se k větší k demokracii“. Olaf Scholz teď podle všeho již v první polovině prosince v německém kancléřství po šestnácti letech nahradí Angelu Merkel. Nabízíme několik rychlých postřehů k programu nové vlády a k rozložení klíčových postů.
1. Olaf Scholz (a přidal se k němu už i šéf FDP Christian Lindner) v minulých týdnech v rozhovorech dával jasně najevo, že nechce sestavit vládu pro jediné volební období. Z historicky premiérové koalice těchto tří stran na spolkové úrovni má podle jeho představ vzejít modernizační projekt pro celá dvacátá léta. Koaliční jednání probíhala již s tímto cílem – a toto dlouhodobé uvažování stojí za pozornost.
2. Největší personální souboj se vedl o funkci ministra financí, které je po kancléřství nejmocnější. Nárok na něj vznesli Zelení a jejich spolupřededa Robert Habeck – s argumentem, že jako druhá nejsilnější strana koalice mají právo první volby ministerstva. Hlásil se ale i liberál Lindner, podle něhož finance patří ke kmenovým kompetencím jeho strany. Jeho vyjednávací pozici posiloval fakt, že Zelení a SPD museli pravicovou FDP přetáhnout na svou stranu politického spektra. Lindner se nakonec prosadil a stane se příštím německým ministrem financí.
3. Právě to vyvolává jisté obavy mezi anglosaskými ekonomy, kteří se obávají dopadů příliš spořivého německého ministra na eurozónu. Lindner však - soudě dle koaliční dohody - nebude finančním jestřábem. Fiskální pravidla EU mohou být podle jejího znění „dále rozvíjena,“ aby splnila cíle ekonomického růstu, udržitelného dluhu a posílení zelených investic. Lucas Guttenberg z berlínské pobočky think tanku Delors Institut v tom spatřuje značný pokrok: německá vláda signalizuje otevřenost v probíhajících jednáních o změně finančích pravidel eurozóny. Přísnost ale - jak vypichuje Guttenberg - signalizuje dohoda směrem k Polsku a Maďarsku: peníze z Fondu obnovy po pandemii mají směřovat jen do zemí, v nichž je zajištěna nezávislost justice.
The 🚦 agreement is actually pretty good news for a number of Eurozone files, including the fiscal rules and EDIS.Here are the main bits: pic.twitter.com/xx9kZOsFSA— Lucas Guttenberg (@lucasguttenberg) November 24, 2021
4. Zelení výměnou za svůj ústupek získali nejen ministerstvo zahraničí, které má sice vysokou prestiž, ale jeho moc v minulé dekádě klesla, neboť se více zahraniční politiky rozhoduje přímo z kancléřství a pro EU jsou klíčové reformy eurozóny spadající pod ministerstvo financí. Nově vznikne jakési “superministerstvo” pro hospodářství a ochranu klimatu, které bude mít v agendě i energetiku a povede jej předák zelených Robert Habeck.
5. Koaliční dohoda neuvádí konkrétní datum, kdy má být zakázán prodej aut se spalovacím motorem. V roce 2030 má však na německých silnicích jezdit 15 milionů elektroaut. Za pozornost stojí cíl, aby v roce 2030 pocházelo z obnovitelných zdrojů 80 procent elektřiny (dosud bylo cílem 65 procent), uhelné elektrárny mají být “v ideálním případě” uzavřeny též v roce 2030. Dojde k prozkoumání dopadu všech zákonů na klima. Cílem modernizace, která si vyžádá masivní investice, má být zajištění “klimaneutrálního blahobytu”.
6. Koaliční dohoda potvrzuje, že vznikala podle jiného principu, než je běžné: bez vzájemného obrušování hran ve jménu nejmenšího společného jmenovatele. Cílem je oproti tomu umožnit všem partnerům blýsknout se před svými voliči. SPD tedy plní svůj hlavní slib: zvýšení minimální mzdy na 12 eur za hodinu a udržení výše minimální penze na 48 procentech průměrného platu. FDP též plní své hlavní cíle: nedojde ke zvyšování daní a zavádění nových majetkových daní a vláda se vrátí k vyrovnaným rozpočtům.
7. Jednou ze zajímavostí je legalizace marihuany: dospělí Němci si budou moci v licencovaných obchodech koupit marihuanu pro vlastní požití. Má to přispět k lepší kontrole kvality prodávané marihuany a ke snížení chemicky ošetřených substancí, jejichž prodej v minulé dekádě rychle vzrostl. Je to jedna z několika výrazných sociálních reforem, na nichž se vládní strany shodují - například volební právo bude napříště platit od 16 let.
8. Strany se též shodnou na vstřícné migrační politice. Výslovně například koaliční dohoda uvádí, že chce uznat životní výkony generace gastarbeiterů a jejich příbuzných, které stát nijak nepodporoval v integraci do německé společnosti. Ulehčí jim proto jazykové dovednosti, které jsou potřebné k získání německého občanství. Taktéž neúspěšní žadatelé o azyl dostanou šanci na legální pobyt v Německu, pokud prokáží snahu při hledání práce a studia němčiny.
9. I Německo řeší problémy s nedostupným bydlením. Vznikne speciální ministerstvo odpovědné za výstavbu a koalice si klade za cíl vystavět 400 tisíc nových bytů ročně. V oblastech s napjatým trhem bydlení se zpřísní takzvaná nájmová brzda - nájmy budou smět růst maximálně o 11 procent za tři roky (dosud to bylo 15 procent).
10. A závěrem shnujeme rozdělení ministerstev. SPD obsadí kancléřství a ministerstva obrany, výstavby, zdravotnictví, vnitra, práce a sociálních věcí, rozvoje a hospodářství (jedná se o ministerstvo pro rozvojovou pomoc, pozn. red.). Zelení získali ministerstvo zahraničí, hospodářství a ochrany klimatu, rodiny a mládeže, životního prostředí a ochrany spotřebitele. FDP obsadí ministerstva financí, spravedlnosti, školství a výzkumu plus dopravy.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].