Mynářova letenka do Pekingu stála 150 tisíc. Kupovala ji Tvrdíkova česko-čínská komora

Únorová cesta kancléře prezidenta Vratislava Mynáře do Číny bez vědomí vlády je doteď záhadou. Zatímco kancléř tvrdí, že v komunistické velmoci byli s poradcem prezidenta Martinem Nejedlým oficiálně jménem prezidenta Miloše Zemana předat darovací smlouvu o humanitární pomoci Česka Číně, brzy vyšlo najevo, že se s nimi vydal i šéf česko-čínské obchodní komory Jaroslav Tvrdík.

A podle zjištění Respektu a Aktuálně.cz cestu Zemanových lidí platila právě Tvrdíkova soukromá komora. Mynářovi objednala velmi drahou zpáteční letenku za více než 150 tisíc korun u letecké společnosti Emirates. Hrad to přiznal v odpovědi na žádost dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Redakce si totiž vyžádaly kopii Mynářovy letenky.

Právě Tvrdík se totiž jeví zásadním hráčem na čínské cestě. Podle serveru Hlídací pes při návštěvě v Pekingu vyjednal s poradcem Nejedlým prodej nadpolovičního podílu v mediální agentuře Médea čínské korporaci CITIC. A v kuloárech se spekuluje, zda tu trojice nejednala i o tom, jakým firmám zaplatí český stát miliardy za nákup roušek, který posléze Tvrdík začal organizovat. Někdejší ministr obrany a šéf ČSA, považovaný za spojku čínského byznysu v Česku, však obojí popírá.

S doprovodem velvyslance

„Kancelář prezidenta republiky předmětnou letenku nemá. Objednávala ji a zaplatila Smíšená česko-čínská komora vzájemné spolupráce,“ odpověděl ředitel odboru legislativy Hradu Václav Pelikán. Tvrdíkova komora ovšem podle něj údajně následně částku přefakturovala Hradu a ten ji měl 18. března zaplatit. Sám Tvrdík odpověděl, že stejně to proběhlo u Nejedlého. „Komora provedla rezervaci letenek členů delegace a následně je přefakturovala všem účastníkům cesty,“ uvedl Tvrdík. 154 358 korun, které stála Mynářova zpáteční letenka, je přitom více, než za kolik se dá v jedné z nejelitnějších aerolinek světa koupit nejlepší první třída.

Redakce požádaly Mynáře i Nejedlého, aby faktury předložili. Ani jeden z nich ale na opakované žádosti nereagoval. Doklady, které by dokázaly, že česko-čínská komora dostala peníze zpět, nechce poskytnout ani Tvrdík. „Nejsem oprávněn poskytovat faktury třetích stran. To je věc ostatních účastníků cesty,“ reagoval Tvrdík a odkázal zpět na Mynáře s Nejedlým.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v minulosti řekl, že o cestě Tvrdíka a dvou mužů z nejbližšího okolí Miloše Zemana vláda nevěděla, a ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) cestu označil za interní záležitost kancléře. Přesto s kancléřem a dvěma soukromými osobami na oficiální úrovni spolupracoval český velvyslanec v Číně Vladimír Tomšík, který je podřízený ministerstvu zahraničí.

„Delegaci od příletu do odletu zabezpečovalo velvyslanectví ČR v ČLR včetně dopravy a ubytování na velvyslanectví. Pan velvyslanec delegaci vyzvedl, doprovázel na všechna jednání a následně osobně doprovodil zpět na letiště,“ říká Tvrdík. Tomšík na dotazy neodpověděl.

„Velvyslanec ČR či generální konzul ČR v jakékoliv zemi má v popisu své práce starat se mimo jiné o delegace zastupující prezidenta republiky. Proto je standardní, že se pan velvyslanec Tomšík účastnil také jednání delegace KPR během pracovní návštěvy Číny,“ uvedla následně mluvčí ministerstva zahraničních věcí Zuzana Štíchová a potvrdila, že Tomšík muže doprovázel.

Prodej Soukupovy agentury

Program cesty byl i dlouho po návratu trojice nejasný. Oni sami ani Pražský hrad ji dopředu neoznámili a nereferovali o ní ani v jejím průběhu, což není běžné. Cesta se „provalila“, když čínská vládní tisková agentura Nová Čína informovala o Mynářově setkání s čínským vicepremiérem Chu Čchun-chuonem.

Mynář, jak agentura napsala, mu prý dovezl darovací listinu k humanitární pomoci, která následně z Česka do Číny odletěla. Podle Tvrdíka byl ale program bohatší. „Jednání byla tři - s vicepremiérem vlády ČLR pro ekonomiku a investice, s náměstkem ministra zahraničních věcí ČLR a s předsedou představenstva CITIC Group,“ řekl Tvrdík.

Čínská vládní korporace CITIC před týdnem koupila nadpoloviční podíl v největší tuzemské mediální agentuře Médea, kterou do té doby ovládal Jaromír Soukup. Uvedl to server Hlídací pes. Podle něj záležitost vyjednali právě Tvrdík s Nejedlým, který je vzdálený příbuzný Soukupa. Na dotaz redakcí, zda hradní delegace v Číně řešila i Soukupův soukromý byznys, prezidentův poradce neodpověděl. Transakce má zásadní vliv na český mediální trh, protože přes Médeu do českých mediálních domů tečou tři miliardy korun ročně za inzerci.

O rozdělování peněz nyní bude rozhodovat čínská korporace, na níž má vliv čínská vláda. Ta dlouhodobě cenzuruje kritické referování o tamním režimu – a Médea by k tomu mohla sloužit jako nástroj. Sinologové varují, že média, jež budou upozorňovat například na čínské tajení koronavirové pandemie či další selhání Pekingu, by mohla být odříznuta od reklamy, která zajišťuje jejich fungování.

Firmy vybral Tvrdík

Čtrnáct dnů po návratu z cesty hradní delegace se také Tvrdík stal klíčovým mužem, který začal určovat, u kterých čínských firem ministerstvo vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) utratí během vyhlášeného nouzového stavu miliardy korun za roušky, respirátory či rychlotesty. Hamáček, jehož prezident Zeman v únoru pověřil koordinací česko-čínských vztahů, sice zdůrazňoval sestavení ministerského nákupního týmu, ale v praxi mohl mít rozhodující slovo Jaroslav Tvrdík.

Vnitro totiž hlavně uzavíralo smlouvy a proplácelo faktury, zatímco Tvrdík byl tím, kdo vybíral dodavatele. Redakcím to potvrdili dva zdroje blízké obchodům. Ministr Hamáček nereagoval na opakované dotazy zaslané na jeho mobil i prostřednictvím tiskového odboru.

Tvrdík odpověděl, že firmy určoval dle jednoduchého klíče. „Kdo byl schopen dodat v normální ceně, čase (okamžitě) a dodávat do EU (nutnost všech certifikací). Doporučení na firmy nám dávaly čínské orgány a instituce, se kterými jako Komora 10 let spolupracujeme, velvyslanectví ČLR v ČR, čínská ministerstva, regiony nebo naši partneři,“ říká šéf česko-čínské komory.

Popírá však, že by už na zmíněné únorové cestě do Číny při schůzkách s Mynářem a Nejedlým domlouvali firmy, které státu ochranné pomůcky za miliardy dodají, jak se o tom spekuluje v politických kuloárech. „Žádné z těchto jednání se netýkalo ani okrajově ochranných prostředků. V té době krizi v ČR a tuto potřebu nikdo nepředpokládal,“ řekl.

Jak už bylo zmíněno, později se Tvrdík stal motorem obchodů zdravotnických obchodů. Jak k tomu došlo, je nicméně nejasné - stejně jako únorová schůzka v Číně. V rozhovoru pro server Seznam Zprávy ze 17. března Tvrdík mluvil o tom, že získal pověření přímo od premiéra a ministra vnitra. Babiš na dotazy, zda Tvrdíkovi takové pověření udělil, nereagoval.

„Žádný takový dokument neexistuje. Ministr vnitra Jaroslava Tvrdíka přizval coby člena krizového štábu,“ odpovědělo nyní ministerstvo vnitra na další dotaz podle zákona o svobodném přístupu k informacím, když redakce Aktuálně.cz a Respektu zjišťovaly, zda byl Tvrdík pověřen oficiálním dokumentem. Členem Ústředního krizového štábu se Tvrdík stal až na začátku dubna potom, co mu začal šéfovat Hamáček. V té době už u firem, které Tvrdík určil, stát utratil několik miliard korun.

Dalším zásadním mužem obchodů byl místopředseda smíšené komory Liu Jielei. Jak zjistily redakce, právě on určoval, jaké zboží se bude nakládat do letadel, které mezi Českem a Čínou pendlují jako součást leteckého mostu placeného vnitrem. Ne každý se mohl stát jeho součástí. Na bariéru narazilo několik Čechů, kteří v Číně dlouhodobě žijí, podnikají a s nákupem ochranných pomůcek od svých dodavatelů chtěli pomoci. Svou identitu ovšem nechtějí zveřejnit kvůli obavám z problémů s čínskými úřady. Redakce mluvily se třemi z nich. I když měli zboží sehnat rychle, ve velkém množství a za výhodných podmínek, dovezl stát zboží, na které ukázali Tvrdíkovi lidé.

Vláda zároveň čelila tvrdé kritice, že se na počátku krize vůbec neobrátila na české firmy, které ochranné pomůcky také vyrábějí - a miliardy utrácela výhradně v Číně. Upozornil na to text Aktuálně.cz a Hamáček až po čtrnácti dnech nouzového stavu oznámil, že se více zaměří na to, co umějí prodat čeští dodavatelé.

Stamiliony pro překupníky

Z analýzy v čínských obchodních rejstřících, kterou provedli experti z organizace Sinopsis, plyne, že minimálně v několika případech, kdy vnitro nakupovalo pomůcky, se nejednalo o výrobce, ale překupníky. Například společnost Liyi Trade Limited registrovaná v hongkongském rejstříku, která získala objednávku od ministerstva vnitra na dodávku respirátorů FFP2 v hodnotě 113 milionů Kč, vznikla na podzim minulého roku se základním kapitálem 33 tisíc korun. Její sesterská firma obchoduje například s alkoholem nebo čajem.

Další čínský dodavatel ministerstva vnitra Huasheng Tianjin Technological Development Co., Ltd je zejména překupníkem a vývojářem součástek do mechanických zařízení. Celkem u šesti společností má Sinopsis vysoké podezření, že nejde o výrobce: právě to byl argument ministra Hamáčka – tedy že veškerý materiál je kupovaný přímo od výrobce, a český stát tak šetří peníze.

Tvrdík odmítá, že mu z obchodů mezi vnitrem a čínskými firmami plyne jakákoliv provize. „Od žádné z firem nedostanu já ani moji spolupracovníci žádné provize, nemáme na to žádnou smlouvu ani příslib takového jednání. V krizi země se neobchoduje, ale pomáhá,“ vylučuje Tvrdík, že by profitoval z neformálních pravomocí, které získal díky Hamáčkovi.

Hamáček se dlouhodobě hájí i tím, že vnitro nakupuje ochranné prostředky levněji než ministerstvo zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO). V jeho nákupech se objevilo hned několik sporných společností, u nichž stát utratil stamiliony. Například u firmy Batist Medical kupoval na začátku krize v březnu respirátor třídy FFP2 v přepočtu 866 korun za kus, když poté stejný typ pořizoval i za 50 korun. Zdravotnictví utrácelo i u firem, které jsou jinak jen prázdné schránky.

Jak ale vyplývá z výše zmíněných informací, zcela průhledné nejsou ani obchody vnitra se zdravotnickým materiálem. Resort odmítl na žádost redakcí podle zákona o svobodném přístupu k informacím poskytnout přesné specifikace vybavení nakupovaného v Číně i faktury. Nelze tak posoudit Hamáčkem uváděno výhodnost nákupů, protože i mezi výrobky stejného typu jsou v Číně velké cenové a kvalitativní rozdíly.

„Tyto informace vám poskytneme bezodkladně po skončení nouzového stavu. Důvodem tohoto postupu je skutečnost, že činnost ministerstva vnitra je v současné době personálně omezena, přičemž je nezbytné soustředit kapacity a čas na samotný nákup ochranných pomůcek v co nejkratších termínech za účelem ochrany životů a zdraví občanů České republiky,“ odmítlo žádost Hamáčkovo ministerstvo.

Vláda v pátek odsouhlasila prodloužení nouzového stavu do 25. května. Jedním z argumentů šéfa vnitra bylo, že jedině tak jde efektivně a ve velkém roušky či respirátory nakupovat. Není totiž třeba provádět zdlouhavá výběrová řízení. Otázka však je, zda prodloužení projde sněmovnou.

Hašek volebním manažerem

Ve zmíněných souvislostech je zajímavá informace, že pročínské křídlo Hradu a Tvrdík teď v ČSSD posílilo rozhodnutím, které k nevoli části sociálních demokratů narychlo protlačil předseda Hamáček. Minulý týden udělal volebního manažera pro krajské volby z někdejšího jihomoravského hejtmana Michala Haška, který prohrál volby poté, když se ukázalo, že mu mluvčí pod krycím jménem dělá odsouzená lobbistka Jana Mrencová. Výsledek v těchto volbách přitom pro stranu, jež se nyní pohybuje kolem pětiprocentní hranice vstupu do Sněmovny, bude klíčový. V případě debaklu o práci přijde řada regionálních sociálních demokratů, kteří tvoří páteř strany.

Hamáček s Haškem přišel i přesto, že ho v minulosti tvrdě kritizoval. „Politik by neměl lhát. A kdo lže, tak by neměl být v politice,“ zdůrazňoval v rozhovoru pro IHNED.cz v říjnu 2013 jako poslanec poté, co se provalilo, že Hašek jedenáctkrát v přímém televizním přenosu zalhal, že nebyl v Lánech, kde s prezidentem Milošem Zemanem plánovali puč proti tehdejšímu předsedovi ČSSD Bohuslavu Sobotkovi. „Oslovil jsem ho jako člověka s velkou zkušeností s fungováním regionální i parlamentní politiky a celé ČSSD. Jsem rád, že je Michal ochoten ČSSD v nynější situaci pomoci,“ oznámil nyní Hamáček na Facebooku.

Hašek má dlouhodobě blízko k Tvrdíkovi. Když skončil jako hejtman, nějakou dobu pro něj pracoval. Hašek se prezentoval coby jakýsi emisar Číňanů pro možnou expanzi do dalších zemí střední či východní Evropy. Ještě jako hejtman se snažil dělat s Číňany obchody. Oznámil například zrod obřích čínských lázní nebo obchod s vínem za sto milionů. O tom, kým přesně a za jakých podmínek obchody vyjednával, tehdy opakovaně mlžil.