Milý Vladimíre, naše naděje spojujeme s Ruskou federací. Respekt má kompletní Zemanův dopis Putinovi

Respekt získal celé znění dopisu prezidenta Miloše Zemana ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, ve kterém ho loni požádal o ruskou vakcínu Sputnik V. Týdeník chtěl dokument získat na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, Kancelář prezidenta republiky (KPR) to však dlouho odmítala. „Je nepochybné, že předmětný osobní dopis je projevem osobní povahy a jeho obsah lze podřadit pod pojem soukromý,“ uvedl již dříve Hrad.

K poskytnutí dopisu později KPR dvakrát vyzval Úřad pro ochranu osobních údajů, který argumentaci Zemanových lidí zpochybnil. Dokument z února 2021 Hrad nakonec poskytl až 7. ledna 2022 (po druhém úspěšném odvolání Respektu k ÚOOU KPR nereagovala, učinila tak až po opakované stížnosti ve chvíli, kdy od žádosti uplynulo deset měsíců, přičemž informace měly být poskytnuty do 15 dnů). Znění dopisu, které takto Respektu od Hradu získal, bylo každopádně nekompletní, byly z něj odstraněny jeho části.

Co ve zmizelých pasážích Zeman Putinovi psal, tak dosud nebylo jasné. To se změnilo, Respekt má nyní od zdrojů z Kanceláře prezidenta republiky dopis k dispozici v jeho původním znění. Jedna z hlavních věcí, kterou Hrad z dopisu poskytnutého Respektu zcenzuroval, jsou věty, které vyjadřují blízký vztah prezidenta Miloše Zemana k Vladimiru Putinovi. Na počítači napsaný Zemanův dopis začíná oslovením Vážený pane prezidente a česká hlava státu za něj pak rukou připsala Milý Vladimíre.

„Jak je Vám známo, dlouhodobě se snažím o prosazování pragmatických a konstruktivních vztahů mezi Českou republikou a Ruskou federací,“ píše v jedné z dosud neznámých pasáží Zeman Putinovi s tím, že se „na Vás dovoluji obrátit s naléhavou žádostí“. Český prezident popisuje, že epidemiologická situace v Česku není dobrá, a ukazuje se podle něj, že jediným efektivním řešením je co nejrychlejší očkování. „A v této souvislosti spojujeme naděje právě s Ruskou federací,“ vyjadřuje svůj postoj Zeman v další dosud zcenzurované části.

Když Zeman Putina kvůli vakcínám Sputnik V kontaktoval, řekl, že pokud „jsem správně informován, tak této žádosti bude vyhověno“.  Prezident tehdy tvrdil, že vakcín je v Česku málo, proto že se bude Sputnik V hodit. Tehdejší ministr zdravotnictví Jan Blatný to odmítal: Sputnik V neměl v Evropské unii registraci, jeho použití tedy bylo rizikové. Zeman Blatného obvinil z nekompetence a tlačil na jeho výměnu, k čemuž také došlo. Petr Arenberger, jeho nástupce ve vládě Andreje Babiše, po uvedení do úřadu otočil a začal prohlašovat, že si použití ruské vakcíny dokáže představit; zůstalo však jen u slov.

Následně totiž odstoupil kvůli problémům s majetkovým přiznáním a mezitím do Česka přišel dostatek schválených západních vakcín, takže ruská látka již nebyla potřeba. Zeman – a ani to se dosud nevědělo – přitom v dopise Putinovi zpochybňoval kvalitu některých západních vakcín, ale nijak nezmiňoval rizika neozkoušeného ruského Sputniku V. „Náš zájem o aplikaci Sputniku V je navíc motivován nejen nedostatečnou kapacitou vakcín v EU, ale i potenciálně omezeným rozsahem použití některých z nich,“ argumentoval Zeman, aniž bylo jasné, o co konkrétně se ve svém tvrzení opírá.

Jak z dopisu také vyplývá, Zeman chtěl do Česka dostat co nejvíce ruských vakcín. „Říká se, že v nouzi poznáš přítele. Dovolte mi proto, vážený pane prezidente, obrátit se na Vás ve stavu nouze s prosbou o Vaši pomoc. Velice bych uvítal informaci, zda, v jaké lhůtě a za jakých podmínek by vakcína Sputnik V mohla být dodána do České republiky. Vláda České republiky je okamžitě připravena jednat o dodávkách 2 miliónů kusů vakcíny s tím, že jsme schopni nabídnout výrobní kapacity a zahájit jednání o případné licenční výrobě na území České republiky. ČR je dále připravena poskytnou k dispozici své testovací kapacity pro klinické studie s ruskými vakcínami,“ psal Zeman.

Na závěr dopisu pak český prezident uvádí: „Věřím, že tato spolupráce by měla velký význam nejen pro prohloubení našich bilaterálních vztahů, ale představovala by velký potenciál pro vědeckou spolupráci v celém širším regionu. Navíc by se stala důkazem toho, že Rusko je i dobrým partnerem a přítelem v nouzi.“

Kritici Sputniku V v době, kdy Zeman dopis odeslal, přitom upozorňovali, že Rusko mělo v minulosti problém s čistotou svých vakcín a u řady očkovaných vyvolaly zdravotní problémy. Jak tehdy řekl Respektu virolog a šéf Biologického centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer, byla by tedy nutná nejen nezávislá prověrka vyvinuté látky, ale i kontrola její výroby, což Rusko dlouho blokovalo. Další část výhrad spočívala v tom, že ruská vakcína není jen aktem mezinárodní pomoci ani běžným byznysem, ale Moskva ji používá na šíření svého vlivu.