Respekt získal dopis Putinovi: Sputnik je podle akademiků úspěšný, psal mu Zeman

Pražský hrad po tři čtvrtě roce poskytl Respektu dopis prezidenta Miloše Zemana ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, ve kterém ho požádal o ruskou vakcínu Sputnik V. Týdeník chtěl dokument získat na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, Kancelář prezidenta republiky (KPR) to však dlouho odmítala. „Je nepochybné, že předmětný osobní dopis je projevem osobní povahy a jeho obsah lze podřadit pod pojem soukromý,“ uvedl již dříve Hrad.

K poskytnutí dopisu později KPR dvakrát vyzval Úřad pro ochranu osobních údajů, který argumentaci Zemanových lidí zpochybnil. Dokument z února 2021 tak Hrad poskytl až nyní (po druhém úspěšném odvolání Respektu k ÚOOU KPR nereagovala, učinila tak až po opakované stížnosti ve chvíli, kdy od žádosti uplynulo deset měsíců, přičemž informace měly být poskytnuty do 15 dnů). Dopis je navíc nekompletní, zdá se, že některé jeho části byly záměrně odstraněny, aby se s nimi nemohla seznámit veřejnost. Co ve zmizelých pasážích Zeman Putinovi psal, není jasné. Respekt bude dál usilovat o získání kompletního znění dopisu.

Když se Zeman na Putina kvůli vakcínám Sputnik V obracel, řekl, že pokud „jsem správně informován, tak této žádosti bude vyhověno“.  Prezident tehdy tvrdil, že vakcín je v Česku málo, proto že se bude Sputnik V hodit. Tehdejší ministr zdravotnictví Jan Blatný to odmítal: Sputnik V neměl v Evropské unii registraci, jeho použití tedy bylo rizikové. Zeman Blatného obvinil z nekompetence a tlačil na jeho výměnu, k čemuž také nakonec došlo. Jeho nástupce Petr Arenberger po uvedení do úřadu otočil a začal prohlašovat, že si použití ruské vakcíny dokáže představit; zůstalo však jen u slov.

Následně totiž odstoupil kvůli problémům s majetkovým přiznáním a mezitím do Česka přišel dostatek schválených západních vakcín, takže ruská látka již nebyla potřeba. Zeman v nyní získaném fragmentu dopisu Putinovi rovněž píše, že „navzdory všemožným momentálním výkyvům mohou být evropské země a Rusko partnery v mnoha praktických oblastech“.  Putina také informuje, že epidemiologická situace není v Česku dobrá a dodávka nasmlouvaných vakcín je nejistá.

Český prezident se odvolává na blíže nespecifikované odborníky „v ČR i ve světě“ s tím, že ruská vakcína je podle nich „úspěšná pro široký okruh očkovaných“.  V téhle souvislosti Zeman ocenil, že Sputnik V chce vstoupit na evropský trh a jednat o registraci s Evropskou lékovou agenturou. Vakcína povolení každopádně stále nedostala, spolehlivost látky se stále prověřuje.

Kritici Sputniku V upozorňují, že Rusko mělo v minulosti problém s čistotou svých vakcín. U řady očkovaných vyvolaly zdravotní problémy, proto je podle virologa a šéfa Biologického centra Akademie věd ČR Libora Grubhoffera – jak řekl v minulosti Respektu - nutná nejen nezávislá prověrka vyvinuté látky, ale i kontrola její výroby, což Rusko dlouho blokovalo.

Další část výhrad spočívá v tom, že ruská vakcína není jen aktem mezinárodní pomoci ani běžným byznysem, ale Moskva ji používá na šíření svého vlivu. Zatímco v Rusku byla naočkovaná menší část populace, Sputnik V se ve velkém exportuje; za jeho získání byly pak vyžadovány rituály vděku, jako je třeba vítání vakcíny představiteli evropských vlád na domácích letištích. To poté Rusku umožňovalo vykreslovat EU jako neakceschopnou.