Kampaň na očkování začne v létě. A nebude slibovat tečku za covidem

Počty nově nakažených koronavirem v Česku klesají, stejně jako počty hospitalizovaných. Těch je v současnosti asi půl druhého tisíce, vůbec nejméně od začátku roku. Epidemie se tak s největší pravděpodobností dostává do fáze, ve které od března 2020 již dvakrát byla: s teplejšími měsíci a blížícím se létem čísla klesají k nižším hodnotám. Například v pondělí přibylo v Česku 6553 potvrzených případů nákazy, o čtvrtinu méně než před týdnem. Podobně klesl i počet podezření na opakovanou nákazu, kterých laboratoře odhalily 1275. nadále klesá incidenční číslo, Méně se ale také testovalo.

Drastická čísla a život v omezení se každopádně zdají rychle zapomenuty - k čemuž přispívá i to, že mezitím v Česku přestala platit většina protiepidemických opatření. Plošné testování ve firmách a na školách neprobíhá už více než měsíc a zájemcům o preventivní PCR test zbyl jeden měsíčně, který pojišťovna uhradí. Jedním z posledních opatření zůstávají respirátory v hromadné dopravě, zdravotnických a sociálních zařízeních.

„Nadcházející období snížené virové nálože je třeba využít mimo jiné k inventarizaci poznatků, nově zavedených procesů a nástrojů ke zvládání epidemie,“ napsala ve svém nejnovějším stanovisku mezioborová skupina MeSES. Její vedoucí, epidemiolog Petr Smejkal, již dříve Respektu řekl, že přípravy se musí týkat mimo jiné očkovací strategie. „Jaro a léto budou pravděpodobně bez opatření, ale mezitím bude důležité připravit očkovací strategii na podzim,“ konstatoval. Podle MeSES by každopádně měly personálně i finančně posílit složky státu, které se podílejí na pandemické připravenosti, jako jsou krajské hygienické stanice nebo Ústav zdravotnických informací a statistiky. V této souvislosti někteří experti vyjadřují obavy z ohlašované reorganizace.

Očkování, o kterém MeSES mluví, se přitom nyní prakticky zastavilo. Lidí, kteří si přišli pro alespoň jednu dávku vakcíny, je nyní přibližně 65 procent, což je oproti průměru Evropské unie o deset procent méně. A například Dánsko má o dvacet procent a Portugalsko dokonce téměř o třicet procent víc naočkovaných. Současným tempem by bylo 70 procent českých obyvatel naočkovaných alespoň jednou dávkou až v roce 2028.

Tento trend měl – minimálně podle lednových vyjádření ministra zdravotnictví a místopředsedy vlády Vlastimila Válka (TOP 09) – zvrátit příchod proteinové vakcíny firmy Novavax. Funguje totiž na jiné technologii než doposud dostupné vakcíny a prognóza zněla, že může k rozhodnutí přimět dosud váhající občany. Válek veřejně několikrát prohlásil, že podle „odhadů“ by si pro tuto vakcínu mohlo přijít až půl milionu lidí. Žádnou studii či analýzu, která by jeho slova potvrzovala, ale ministerstvo nepředložilo – a podle oficiálních informací je vykázaných očkování něco přes čtyři tisíce.

I proto ministerstvo zdravotnictví – jak říká – plánuje v očkovací komunikaci změny. Nechystá se k tomu ale hned. „Chystáme komunikační strategii, v tuto chvíli jsme ve fázi, kdy připravujeme trend na mediální prostor,“ říká náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti) s tím, že spustit by se měla za několik měsíců. „Komunikační strategie by teď vyzněla do ztracena, v létě bude dávat větší smysl,“ vysvětluje s tím, že vrcholit by měla právě na podzim. Sám si nezájem o vakcínu firmy Novavax vysvětluje tím, že se její příchod překryl se zlepšující se epidemickou situací. „Lidé, kteří dříve vakcínu odmítali z toho důvodu, že je nová, teď nemají pocit ohrožení covidem.“

Rovněž podoba očkovací kampaně je tak zatím nejasná, Pavlovic nicméně na otázku, jak ministerstvo reflektuje komunikaci uplynulých měsíců, potvrzuje, že dojde ke změnám. „Už nebudeme slibovat, že očkování je trvalé řešení. Určitě ho nebudeme představovat jako definitivní řešení, budeme to komunikovat v souvislosti s aktuálním poznáním,“ říká a poukazuje na možnost, že vakcína se frekventovaností přiblíží té chřipkové, kterou se lidé očkují každý rok na podzim. „Už to nebude ,udělejme tečku’, bude to něco jiné,“ říká náměstek. Ministerstvo současně slibuje část kampaně v ukrajinštině.

Druhou otázkou zůstává, jak se před podzimem přichystat na distribuci léků. Mimo jiné Paxlovidu od firmy Pfizer, který - pokud je podán v prvních pěti dnech od nákazy - chrání před těžkým průběhem z 90 procent. „Našim zájmem je umožnit léku vstup v běžnějším režimu, tedy nikoli, že jej distribuuje stát,“ vysvětluje Pavlovic.

To byl na konci loňského roku případ dalšího antivirotika molnupiraviru, který nemohli vydávat přímo praktičtí lékaři a nakažení si pro lék museli dojít s žádankou na určené místo. Paxlovid nicméně stále není v Česku.  „U Paxlovidu dochází k jednáním na úrovni EU s firmou Pfizer,“ vysvětluje náměstek. Termín, kdy by lék mohl do Česka dorazit, ale neuvedl.

Jak bude epidemická situace vypadat na podzim, zatím samozřejmě jasné není. Ministerstvo začíná s přípravami scénářů podle různých stupňů rizika, které mají zohlednit jak situaci v Česku, tak reflektovat zkušenosti ze zahraničí. „Nechceme nic zaspat,“ ubezpečuje Pavlovic. Přípravy jsou nicméně v začátcích.  Právě dostatečně rychlá a systémová reakce byla v minulých dvou letech vyčítána vládě Andreje Babiše. Poprvé v roce 2020, kdy se podle části odborné veřejnosti začalo pozdě s nošením roušek či s přípravami chytré karantény, o rok později to byla nedostatečná proočkovanost, s kterou Česko vstupovalo do rizikového podzimu s variantou delta. Stejně tak byla kritizována špatná komunikace.

Experti, které nedávno oslovil on-line deník Aktuálně.cz, se většinou domnívají, že pandemie slábne a menšímu dopadu napomohou i zmíněné léky spolu s očkováním. „Koronavirus určitě nezmizí, ale z pandemie se postupně stanou opakující se menší a lokálně ohraničené sezonní epidemie. Předpokládám, že i příští podzim budeme s obavami sledovat čísla nakažených a nejspíš budeme zavádět i nějaká opatření, například nošení roušek v hromadné dopravě. Ale celkově odhaduji a hlavně doufám, že situace již nebude tak dramatická a poškozující,“ říká genetik Jan Pačes.

To ovšem neznamená, že zcela zmizí: „Epidemie koronaviru jen tak neskončí. Naopak je riziko, že se bude každoročně opakovat jako sezónní respirační epidemie nového typu. Proto i v roce 2022 hrozí, že se s epidemií setkáme,“ odhaduje epidemiolog roman Chlíbek, šéf  Národního institutu pro zvládání pandemie, která radí vládě.