Interrupce pro Polky jsou podle ministerstva v Česku legální. Úřad se omlouvá za zmatky

Velký zájem vyvolal text, v němž Respekt před několika dny upozornil na překvapivou změnu ve výkladu pravidel pro umělé přerušení těhotenství pro občanky EU - a specificky pro Polky, které by se po zpřísnění tamní potratové politiky obrátily na česká zdravotnická zařízení.

Otázka je právně nejasná, ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) nicméně v dopise zaslaném před časem pirátskému poslanci Františku Kopřivovi upozornil, že podle trestního zákoníku je interrupce provedená „jinak než způsobem přípustným podle zákona o umělém přerušení těhotenství“ trestným činem, za který hrozí až pět let vězení nebo zákaz činnosti. „Předpokládáme tedy, že případné provedení potratu cizince, která v ČR bude trávit jen jeden den nebo několik dní, by mohlo naplnit výše uvedenou skutkovou podstatu. I příprava je v tomto případě trestná,“ konstatoval ministr.

Blatný se tak odchýlil od dosavadního postoje ministerstva, který naopak umělé přerušení těhotenství pro Polky i občanky ostatních států EU pokládal za možné a v souladu v českým právním řádem. Důvody změny postoje nebyly jasné a nevysvětlila je ani mluvčí ministerstva, ani autor původního výkladu, náměstek pro legislativu. Nově prezentované závěry odmítali oslovení právníci a znepokojily polské i české organizace pomáhající polským ženám.

„Je to velká škoda, Česko je mnohem blíž než třeba Nizozemsko, finančně i jinak by to bylo pro Polky výhodnější,“ řekla Respektu Krystyna Kacpura, ředitelka polské Federace pro ženy a plánované rodičovství. Obavu pak měly rovněž v Česku působící aktivistky, které Polkám pomáhají – zejména kvůli zmiňovanému dovětku, že i příprava je trestná a mohla by se případně vztahovat na jejich činnost.

Ve čtvrtek nicméně ministerstvo zdravotnictví věc vyjasnilo a „vrátilo“ se k původnímu stanovisku. „V návaznosti na zvýšený zájem o toto téma jsme detailně prověřili obsah dopisu, který připravil odpovědný zaměstnanec. S politováním musíme uznat, že v tomto případě došlo k závažnému pochybení,“ píše se v tiskové zprávě zveřejněné na webu ministerstva s tím, že z pochybení byly vyvozeny neupřesněné „důsledky“.

„Uvedený text, ve kterém se autor kromě zdravotnického výkladu pustil i do právní analýzy, neprošel standardním systémem, který je na ministerstvu nastavený. Zaměstnanci pověření přípravou podobných stanovisek mají povinnost konzultovat obsah odpovědi jak s ministrem, tak i s několika dalšími útvary (např. právní odbor či odbor komunikace). To se však v tomto případě nestalo. Výsledkem je, že uvedená odpověď obsahuje závěry, které nejsou v souladu s platným právem,“ stojí ve zprávě.

Úřad se tak za pochybení omlouvá a opakuje původní výklad z roku 2016, podle něhož je v souladu s českým právním řádem, aby polské ženy umělé přerušení těhotenství v Česku podstoupily, i když v Česku trvale nežijí. „Jasným závěrem pak je, že občanky Evropské unie mohou legálně v České republice podstoupit umělé přerušení těhotenství. A to i v případě, že by do naší země přicestovaly pouze za tímto účelem a strávily tu jen několik málo dnů,“ stojí v prohlášení.

Stále nicméně platí, že kupříkladu Česká lékařská komora – a řada zdravotnických zařízení – tento výklad odmítá a dál tvrdí, že interrupce provedená cizinkám bez trvalého pobytu v ČR je v rozporu se zákonem. „Trváme na tomto výkladu a zdravotnickým zařízením doporučujeme, aby se jím řídila kvůli možnému právnímu riziku,“ řekl Respektu mluvčí komory Michal Sojka.