EU přitvrzuje vůči Moskvě. Skončí dovoz ropy, sankce dopadnou i na Sberbank a patriarchu Kirilla

Evropská komise navrhla očekávané embargo na dovoz ruské ropy. Během příštích šesti měsíců mají členské státy postupně přestat odebírat surovou ropu z Ruska a do konce letošního roku pak všechny ropné produkty. Oznámila to ve středu ve Štrasburku šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen.

Ropné embargo je součástí dalších sankcí uvalených na ruský režim kvůli útoku na Ukrajinu. V rámci už šestého balíčku postihů na Putinův režim je také vyřazení dalších tří ruských bank z mezinárodního platebního systému SWIFT. Je mezi nimi i největší ruský finanční dům Sberbank.

Rozšiřuje se i seznam osob, které nově nebudou moci na území EU a bude jim zabaven majetek na evropské půdě. Mezi nežádoucími osobami jsou nově pachatelé vražd civilistů v ukrajinské Buči a také páteř ruské propagandy a hlava ruské pravoslavné církve, patriarcha Kirill. Sankce dopadnou také na tři ruské televize, která nově nebudou smět vysílat v Evropě.

Návrh sankcí ještě ve středu projednají velvyslanci členských zemí EU v Bruselu. Souhlasit musí všechny země, protože u sankcí se vyžaduje jednomyslnost. Maďarsko a Slovensko v minulých dnech oznámily, že budou žádat výjimku z embarga na ropu, aby ji mohly i příští rok nadále dovážet. Von der Leyen ve svém prohlášení výjimku nezmínila, ale diplomaté v Bruselu počítají s tím, že projde. Také s ní musí souhlasit všechny ostatní země.

Ropa a ropné produkty jsou zdaleka největšími exportními položkami Ruska. Spolu s platbami za plyn tvoří třetinu ruského hrubého domácího produktu. Evropské země posílají denně do Ruska za ropu a plyn stovky milionů eur, od počátku války před dvěma měsíci to spolu s platbami za uhlí znamená přes 47 miliard eur. Právě ve snaze oslabit schopnost pokračovat ve vedení války přistupuje EU k embargu na ropu.

Rozlučka s ruským „tekutým zlatem“ přitom představuje první sankční krok, který zásadněji pocítí nejen Rusko, ale i evropské státy. Německý ministr hospodářství Robert Habeck už varoval, že je potřeba očekávat další zdražování paliv a jiných výrobků z ropy v Evropě.

Dobrovolný odchod EU od ruské ropy byl proto dlouho tabu. Situaci odblokovala hlavně změna postoje berlínské vlády. „Německo se pro embargo rozhodlo ve chvíli, kdy výrazně snížilo svou závislost na ruské ropě: z 35 procent před invazí se různými opatřeními stal dvanáctiprocentní podíl na celkové spotřebě ropy v zemi,“ upozornila analytička projektu České zájmy v EU Helena Truchlá.

EU dováží v průměru 37 procent své spotřeby ropy z Ruska. Řada států bývalého východního bloku je však na ruské surovině závislá téměř absolutně – nemají rafinerie, které by uměly upravit jinou ropu, nebo nejsou připojeny k alternativním ropovodům. Patří mezi ně zmíněné Maďarsko nebo Slovensko, proto žádají výjimku.

„Nejsme schopní se tak rychle přizpůsobit zpracování lehčí ropy, ve Slovnaftu se zpracovává jen těžší ruská. Je pro nás proto extrémně důležité zachovat dodávky z Ruska. Na výjimce budeme určitě trvat,“ potvrdil na začátku týdne HN, Aktuálně.cz a Respektu slovenský ministr hospodářství Richard Sulík.

Ruku pro embargo na ruskou ropu se chystá zvednout také Česko, které dováží ze země 35 procent své spotřeby. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) zdůraznil, že EU musí stopku ruské ropě doplnit společným nákupem odjinud. Zároveň zmínil potřebu systému rozdělování ropy pro případ nedostatku na evropském trhu. To všechno by mělo být součástí návrhu embarga připraveného Evropskou komisí.

„Pokud bude platit princip, že i o tu bolest se budeme dělit spravedlivým způsobem, tak bychom sankce na ropu podpořili,“ potvrdil Síkela na začátku týdne v Bruselu.