Chceme celý Donbas, jih a Podněstří, oznámila ruská armáda

Rusko vyhlásilo nové vojenské cíle na Ukrajině. Poté, co jeho armáda neuspěla v postupu na hlavní město Kyjev a musela se odtud stáhnout, zaměřuje se nyní na východoukrajinský region Donbas. Intenzivnější boje o něj probíhají již přes týden. Rusové na něj poprvé zaútočili v roce 2014, získali tu velká města Doněck a Luhanks, posunuli frontovou linii do jeho prostoru a vytvořili dvě separatistická území. Nyní chtějí tuto oblast celou.

Zaměřují se na obklíčení ukrajinské armády, jejíž pozice se snaží zničit především raketovým ostřelováním. Následně se očekává nasazení ruských tanků a obrněnců. Bránit pozice na Donbase je pro Ukrajince složitější než u Kyjeva: je tu přehlednější terén, takže nestačí ničit čela ruských vojenských kolon, a blokovat tak na úzkých silnicích průjezd další vojenské techniky. Ve stepích Donbasu se tanky mohou doširoka roztáhnout a jejich likvidace bude vyžadovat větší nasazení a víc zbraní. Ty v tuto chvíli na Ukrajinu intenzivně proudí ze Západu.

Jak aktuálně uvedl zástupce velitele Centrálního vojenského okruhu, generálmajor Rustam Minněkajev, Rusko nechce jen Donbas, ale i jih Ukrajiny - tedy prostor od ruských hranic u Azovského moře přes přístav Mariupol až k okupovanému Krymu a dál po ruskou odštěpeneckou kolonii Podněstří u Moldavska.

Během tříměsíční války v roce 1992 Moskva tenhle kus země odtrhla a prostřednictvím jeho kontroly zvyšuje svůj vliv na bývalých, dnes svobodných územích. Podněstří má vládu nezávislou na Moldavsku, ale fakticky zemi řídí Rusko, jež tu má dlouhodobě i svoje jednotky. Kolik přesně vojáků zde je, není jasné - moldavské úřady nejčastěji mluví o počtu kolem pěti tisíc mužů. Ti by mohli být nasazeni do boje proti Ukrajině, neboť Rusko má nedostatek mužů.

Kdyby se Rusko časem dostalo až do Podněstří, zvýšilo by to riziko pro Moldavsko a následně i pro Rumunsko. Moldavská armáda je malá, má kolem šesti tisíc vojáků. Kišiněv, kde aktuálně vládnou dvě ženy, proevropská prezidentka i premiérka, zdůrazňuje neutralitu. Podněstří je nedávno požádalo o uznání nezávislosti, moldavská vláda na to dosud nereagovala.

Nicméně ani na Donbase ruská armáda zatím nepostupuje tak rychle, jak její vedení plánovalo. Důvodů je víc: kromě špatného personálního stavu ruského vojska můžou hrát roli i problémy na velitelské úrovni. Na Donbase působí muži ze sedmi armádních těles najednou, kromě toho jsou tu ozbrojenci ze dvou zmíněných území, samozvané Doněcké a Luhanské lidové republiky, které jsou kontrolované Moskvou. To vyžaduje náročnou koordinaci, s níž Moskva nemá příliš zkušeností. V praxi podobně složitou operaci naposledy podstoupila naposledy za druhé světové války, kdy se bojů účastnilo jedenáct jejích armád.

Když Rusko v roce 2008 napadlo Gruzii, nasadilo jen jednu armádu, stejně jako během první války na Donbase nebo při velkých vojenských cvičeních. Na nich se navíc generalita soustřeďovala na nácvik strategické obrany a protiútoku, nikoliv na obklíčení takového rozsahu, jakého chce nyní dosáhnout na Donbase. Rusko se tak učí za pochodu a od různých velitelů můžou přicházet různé rozkazy, které mohou působit zmatky; těžkopádný může být i přenos informací od nejvyššího velení směrem dolů.

V dalších dnech a týdnech se každopádně očekávají na Donbase tvrdé boje. Jejich výsledek rozhodne o tom, zda se Ukrajina ubrání, resp. bude schopna zastavit ruský postup na východě - nebo Donbas padne. V takovém případě by se ruský prezident Vladimir Putin mohl znovu pokusit zaútočit na Kyjev a pokusit se získat celou zemi.