ČEZ přejde z uhlí na plyn, nic jiného mu ani nezbývá

Společnost ČEZ, hlavní výrobce elektřiny v Česku, vyhlásila nové zelené závazky. Výroba z uhlí se vyplácí čím dál méně a kazí firmě image u investorů a bank, proto její vedení nově slibuje do roku 2030 snížit podíl uhelných elektráren z nynějších 39 procent na 12,5 procenta – a teoreticky ještě víc, pokud náklady na spalování uhlí v Evropě dál porostou. „Jde o trend, který je nevyhnutelný,“ řekl Respektu k novým cílům šéf ČEZ Daniel Beneš s tím, že chce firmu vytáhnout mezi energetické firmy s nejlepší klimaticko-ekologickou pověstí.

Čísla jsou součástí materiálu Vize 2030, který vedení ČEZ představilo ve čtvrtek novinářům. Podle něj by podíl uhlí na výrobě elektřiny měl výrazně klesnout už během příštích čtyř let, aby v roce 2025 dosáhl 25 procent. Emisní intenzita – tedy množství skleníkových plynů z výroby každé megawatthodiny – má do roku 2030 klesnout víc než o polovinu. K stávajícím zdrojům má přibýt šest gigawatt obnovitelných zdrojů, což by oproti dnešnímu stavu byl víc než dvojnásobek.

Z prezentace plyne, že uhlí bude nahrazovat hlavně plyn. Výroba z jádra má stoupnout z loňských 30 GWh na 32 GWh, ale v tom jsou započteny jen stávající jaderné bloky, nikoli nově chystaná elektrárna v Dukovanech, která bude v případě dokončení fungovat nejdříve kolem roku 2040.

K vylepšení čísel samotného ČEZ lze ovšem použít i podobnou taktiku jako v případě největší české uhelné elektrárny v Počeradech. Tu ČEZ předloni prodal majiteli mosteckých dolů Pavlu Tykačovi a elektrárna pod ním běží dál, do emisní bilance Česka se tedy stále započítává, jen už nefiguruje v číslech ČEZ. Podobně předtím ČEZ prodal Tykačovi elektrárnu Chvaletice.

Výroba z uhlí se však také pomalu přestává vyplácet. Hlavním důvodem jsou dražší emisní povolenky. Ty musí zpracovatelé fosilních paliv v EU platit státům jako pokutu podle množství vypuštěných skleníkových plynů a jejich cena za poslední rok stoupla na dvojnásobek. Sázka na to, že dražší povolenka postupem času sama od sebe vytlačí uhlí z trhu, je i hlavní strategií Babišovy vlády, jak za Česko přispět k plnění unijních klimatických cílů. Nové závazky ČEZ jsou tak do značné míry vynucené ekonomickou realitou.

Podle šéfů ČEZ jsou ale k nastolení zeleného kurzu i další důvody než dražší povolenka. Roste tlak bank a pojišťoven v EU i v Česku: s ohledem na unijní politiku podmiňují poskytování svých služeb tím, že fosilní firmy mají svoje vlastní klimatické závazky a společenskou odpovědnost. Roste rovněž role investičních akciových fondů, které si zakládají na tom, že investují do odpovědných firem.