Biden je podle médií prezidentem, ale Trump se nevzdává

Joe Biden je budoucím prezidentem Spojených států a Kamala Harris viceprezidentkou. Tvrdí to CNN, BBC, ABC, The New York Times, The Washington Post, The Wall Street Journal, a dokonce i Fox News. Oficiální to samozřejmě není, jde o predikci dopočtu hlasů, ale nepochybně dobře promyšlenou a dlouho zvažovanou.

Mediální prohlášení o vítězství v prezidentských volbách je v Americe rituálem, který volby tradičně pečetí, nikdo se nechce mýlit - ale ani být úplně pozadu. Problém je pouze jeden: Donald Trump před pár minutami tweetoval: I WON THIS ELECTION, BY A LOT! Tedy TYHLE VOLBY JSEM VYHRÁL, O HODNĚ. A co teď?

Zdá se, že výsledek jako první ohlásila CNN na základě přesvědčení, že Biden zvítězil v Pensylvánii. V tom okamžiku překročil magickou hranici 270 volitelů, přesně je teď na čísle 273. Zřejmě směřuje někam ke třem stovkám, ale to už není tolik podstatné. Na rozdíl od svého předchůdce bude jeho převaha formální podpořena i hrubým vyčíslením celkového počtu odevzdaných hlasů - v tuto chvíli poráží dosluhujícího prezidenta o více než čtyři  miliony hlasů.

Biden tak úspěšně završil svou v pořadí třetí prezidentskou kandidaturu. Předchozí dvě se zhroutily každá z jiných důvodů a zároveň z jednoho společného: Biden ve svém mladším vydání nikdy nedokázal vysvětlit, proč by měl být právě on prezidentem. Svou povahou je politik - vyjednavač. Vždy měl prezidentské ambice, mluvil o nich už jako dvacátník, ale zároveň nejlépe fungoval v osobním kontaktu, při vyjednávání a přesvědčování. Jeho doménou se nakonec stal Senát a politické kompromisy - alespoň tedy v éře, kdy se v americké politice ještě pěstovaly.

Pro Baracka Obamu, pod nímž byl osm let viceprezidentem, byl mužem, který realizoval a vyjednával. Biden má na kontě implementaci záchranného balíku po ekonomické recesi v roce 2008, vyjednávání s republikány o rozpočtu. Je to zjevně komunikátor, který je vyslán do pole ve chvíli, kdy se spor hrotí a je potřeba obrousit hrany. V téhle roli dorazil také do Česka, když Barack Obama zařízl výstavbu radaru v Brdech a někdo musel uklidnit českou vládu.

Biden není vizionář a politik hypnotizující davy, není to ani radikální vůdce. Obvykle se o něm píše, že má přesný cit vystihnout, v kterém bodě se právě nachází názorové těžiště většiny.  V životě občas změnil názor, zjevně především proto, že se posunulo mínění společnosti okolo něj. Biden je - jak napsal nedávno The Economist - „slušný člověk“. Po uplynulých čtyřech letech to není úplně málo.

A nezapomeňme na jednu veledůležitou věc. Demokraté se dokázali poučit z chyb republikánů, kteří před čtyřmi lety kvůli ambicím jednotlivců nedokázali zachytit nástup radikála z vlastních řad. Schopnost demokratických kandidátů v letošních primárkách sešikovat se v rozhodnou chvíli za mírně pokulhávajícím kandidátem středu a proti vlastnímu radikálnímu křídlu byla pro výsledek letošních voleb klíčová. Bez tohoto malého zázraku by to dnes vypadalo bůhví jak.

Vlastně to vypadá, že je osmasedmdesátiletý budoucí prezident pro tuto chvíli jako stvořen. Amerika je rozpolcená, jak jen rozpolcená být může - a to ještě nevíme, co se bude dít v následujících hodinách, dnech a týdnech. Představa, že Donald Trump pogratuluje vítězi a odletí na Floridu, nezní příliš pravděpodobně. Volební týden zatím v USA probíhal klidněji, než se čekalo, ale to se teď ale může rychle změnit.

První vystoupení Joe Bidena stojí v tak příkrém kontrastu s jeho předchůdcem, že je tomu někdy těžké uvěřit. Už jsme zapomněli, že politiku lze dělat civilně, s úsměvem, klidným tónem a bez neustálého vyzařování temné energie a převahy. Biden se snaží uklidňovat, chlácholit, mírnit. Tohle bude v nejbližší budoucnosti zapotřebí ze všeho nejvíc.