Babišova vláda znovu pomáhá postsovětské bance, která může krýt ruské špiony

Vláda Andreje Babiše opět vyšla vstříc Mezinárodní investiční bance (MIB) ovládané Ruskem. Po posvěcení přesunu sídla MIB do Maďarska nyní Babišovi ministři odsouhlasili začlenění Srbska do této instituce. Učinili tak přes nesouhlasné stanovisko části vládních expertů a výzvu senátorů, aby Česko MIB opustilo. Západní spojenci Česka dlouhodobě upozorňují, že MIB může sloužit Moskvě ke špionáži.

K nejnovějšímu rozhodnutí ohledně členství Srbska došlo podle informací Respektu a Aktuálně.cz na pondělním zasedání vlády. Odborníci ministerstva zahraničí byli proti: v Srbsku dlouhodobě uplatňuje vliv Rusko a není jasné, proč by pro Prahu mělo být výhodné podporovat jeho zájmy, když se zároveň Moskva chová vůči Česku dlouhodobě nepřátelsky.

Diplomaté ve svých připomínkách vyzdvihli, že nejasná je i finanční stránka celé věci. Část politiků zvažuje odchod z MIB banky, ale Česko v ní má své peníze. Přikývnutí na členství Srbska bylo možností, jak si za tuto vstřícnost dojednat vyplacení českého podílu v budoucnu - k pokusu o takovou výměnnou dohodu však nedošlo.

Riziko ztráty peněz je reálné: když banku v minulosti opustilo Polsko, o svůj podíl přišlo. Česko má v MIB kapitál v řádu desítek milionů eur. „Nadále trvá již vyslovená a odůvodněná výhrada k záměru podpořit vstup Srbska do MIB bez předchozího důkladného posouzení dopadů tohoto kroku na vnitřní fungování a proces ukončení členství ČR,“ napsal 9. listopadu ministerstvu financí výhrady diplomatů Alexandr Sporýš, ředitel odpovědného odboru Černínského paláce, v materiálu, který mají Respekt a Aktuálně.cz k dispozici.

Dohoda o podpoře Srbska nicméně byla nakonec uzavřena na vládní úrovni, pro byl i ministr zahraničí v demisi Jakub Kulhánek. „Ministerstvo zahraničních věcí podpořilo návrh ministerstva financí, což potvrzuje schválený vládní materiál. Česká republika tak coby akcionář MIB nebude na nadcházejícím jednání rady guvernérů blokovat vstup Srbska do této mezinárodní finanční instituce,“ potvrdil mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.

Vláda, jak říká, souhlasí „především s ohledem na bilaterální vztahy se Srbskem, potenciální prostor pro posílení vzájemného obchodu a pozitivní obchodní a kapitálový dopad vstupu Srbska na samotnou MIB“. Ministr Kulhánek tvrdí, že názor ministerských expertů vzal i přes zmíněný kritický materiál svých lidí dostatečně v potaz. „Nakonec převážil názor nebránit vstupu Srbska během hlasování příští týden s ohledem na naše vztahy s Bělehradem,“ řekla mluvčí Černínského paláce Eva Davidová s tím, že ministerstvo však dlouhodobě doporučuje z MIB vystoupit. „Tento krok, který však musí učinit vláda jako celek, již bude záviset na rozhodnutí příštího kabinetu,“ dodala.

Členy budoucí vlády nynější krok dosluhujícího kabinetu překvapil. „Přijde mi fascinující, že si vláda v demisi selektivně vybírá, co ještě udělá a co už neudělá. Nemám za dobu Babišovy vlády zkušenost s tím, že by ministryně financí Allena Schillerová takto vyjádřila silné zahraničně-politické stanovisko. Neumím si vysvětlit, co ji k tomu nyní opravňuje, když to experti ministerstva zahraničí odmítli. Mám spíš pocit, že na ni někdo zatlačil,“ reagoval nominant na ministra vnitra Vít Rakušan (STAN).

Budoucí možný ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) odkázal na své dřívější postoje k tématu. „Zastávám postoj, že by Česko mělo Mezinárodní investiční banku opustit. Jedná se o relikt RVHP a Česká republika zcela zbytečně poskytuje dobré jméno celé řadě zvláštních aktivit,“ uvedl v minulosti Lipavský.

Rozhodnutí Babišovy vlády pomoct Srbsku může souviset s tím, že jeho příznivcem je prezident Miloš Zeman. Se srbským protějškem Aleksandrem Vučičem má blízký vztah a dal mu státní vyznamenání. Při návštěvě Srbska v roce 2019 Zeman řekl, že má rád Srbsko a Srby, ale nemá rád Kosovo. A následně přišel s myšlenkou, že by Česko odvolalo uznání nezávislosti Kosova, ke které přistoupilo společně s dalšími západními zeměmi.

MIB banka, která aktuálně úvěruje firmy v zemích, jež jsou jejími členy, vznikla v roce 1970 a zakládal ji Sovětský svaz se svými satelity. Mezi zakládající členy patřily za komunismu kromě Maďarska, Československa či Polska i Kuba, Vietnam nebo Mongolsko. Veřejně uváděným dobovým smyslem instituce bylo „podporovat socialistické hospodářství“. Banka ale sloužila pro špionážní krytí a existuje velké podezření, že tak funguje i nyní.

Rusko odmítá jakákoli podezření, že by prostřednictví banky chtělo provádět špionáž. Ředitel MIB Nikolaj Kosov v rozhovoru pro list Financial Times před časem označil kritiku za propagandu. „Na banku nemají vliv žádné ruské tajné služby,“ řekl muž, jehož otec dvanáct let v Budapešti řídil pobočku KGB a matka byla agenturou TASS vyhlášena po své smrti za jednu z nejvýznamnějších ruských špionek.

Jak napsal Respekt v květnu 2019, podle informací z vládních zdrojů tlumočil premiéru Andreji Babišovi americký velvyslanec v Rusku Jon Huntsman při tehdejší nedávné návštěvě Prahy názor, že by Česko mělo odejít ze dvou postsovětských finančních institucí,  Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS) a právě Mezinárodní investiční banky (MIB). Diplomat zmíněnou depeši sděloval coby postoj americké administrativy.