Kultura za 375

Leica Gallery zřejmě nebyla pro Hrad dost dobrá. Když před šesti lety Správa Pražského hradu neprodloužila uznávané fotografické síni smlouvu v Nejvyšším purkrabství, prezidentův tajemník Ladislav Jakl to vysvětloval tím, že využití místa musí víc „korespondovat s Pražským hradem, jeho historií a prostředím“. Do purkrabství se tak místo Leicy nastěhovala agentura Schok, provozovatel místních populárních divadelních Shakespearovských slavností, která měla z výstavního prostoru vybudovat kulturní centrum. Její tehdejší ředitel Václav Beránek sliboval, že agentura nevzhlednou budovu na vlastní náklady zrekonstruuje, protože právě to Hrad přesvědčilo k tomu, aby jí prostor pronajal na velkorysých padesát let.

Dnes jsme o šest let dál a stojí za to se podívat, jak se věci na Pražském hradě posunuly. Na místě nás čeká spousta překvapení: ve stále více chátrajícím purkrabství sídlí bistro a prodejna se suvenýry, z Václava Beránka se stal vedoucí oddělení kultury Správy Pražského hradu (SPH) a jako doklad korespondování se zdejší historií a prostředím je v hradní Jízdárně aktuálně předváděna výstava luxusních šperků firmy Cartier.

Je to přesný obraz současné kulturní politiky Pražského hradu: na jedné straně okázalý luxus, který v Jízdárně dávají pocítit šperky v hodnotách milionů dolarů, a na druhé ubíjející zmar, nad kterým může člověk v purkrabství donekonečna uvažovat při žvýkání bagety zatavené do igelitu, jež tu patří k nejprodávanějším artiklům.

Celý článek si můžete přečíst v pondělním vydání Respektu č 35/2010.