Co když to Harris nedá?

Do amerických voleb zbývají dva týdny, otázka dne tedy pochopitelně zní: Jak se souboj vyvíjí? Odpověď je pak také poměrně přímočará: letos je souboj vyrovnanější, než jak si ho kdo pamatuje. Pro srovnání, Hillary Clinton v tuto chvíli v roce 2016 vedla podle průzkumů nad Donaldem Trumpem v průměru o pět procent. Joe Biden v roce 2020 o sedm. Letos je ve vedení také kandidátka demokratů, průměr průzkumů sestavený serverem RealClearPolitics jí ale v tuto chvíli připisuje náskok pouhých 1,7 procenta. Připomeňme si, že Hillary Clinton navzdory číslům v průzkumech nakonec do Bílého domu nedošla, Biden ano. Co si tedy myslet o těsném vedení Kamaly Harris?

A to jsme pouze u průzkumů celostátních, které ale nakonec kvůli specifickému volebnímu systému vlastně nemají zase tak zásadní význam – Clinton si udržela náskok tří milionů hlasů, v přepočtu na volitele to ale nestačilo. Důležité tak je, jak si kandidáti vedou v klíčových státech, tzv. swing states, kde se skutečně volby rozhodnou. Tam je však situace ještě vyrovnanější, rozdíl mezi Donaldem Trumpem a Kamalou Harris se obvykle vejde do jediného procenta. To je samozřejmě zcela v oblasti statistické chyby, takže si stačí říct, že třeba ve třech klíčových středozápadních státech, Pensylvánii, Michiganu a Wisconsinu, zavládl v tuto chvíli v podstatě pat. Bez těchto států nicméně Kamala Harris zvítězí pouze stěží, v dalších swing states je pro ni situace ještě složitější.